Do salonu přijdou za den čtyři klientky. První chce všechno hned a rozčílí ji pět minut čekání. Druhá se směje a vypráví. Třetí se pětkrát ptá, jestli krém nezpůsobí alergii. Čtvrtá skoro nemluví a všechno jí vyhovuje.
Každá potřebuje jiný přístup. Když poznáš, jak člověk obvykle reaguje, víš, jak s ním mluvit. Ušetříš si konflikty a klient se rád vrátí.
Typy popsal už starověký lékař Hippokratés. Psycholog Hans J. Eysenck je ve 20. století seřadil podle dvou os: extrovert–introvert a stabilní–labilní.
| typ | osy | jak se projeví v salonu | jak s ním jednat |
|---|---|---|---|
| cholerik | labilní extrovert | netrpělivý, rychle se rozčílí | jednat rychle, věcně, nehádat se |
| sangvinik | stabilní extrovert | veselý, upovídaný, rychle se nadchne | být přátelský, ale hlídat čas a dohodu |
| melancholik | labilní introvert | citlivý, opatrný, mnoho otázek | trpělivě vysvětlovat, ujišťovat |
| flegmatik | stabilní introvert | klidný, pomalejší, nedává najevo názor | nechat čas na rozhodnutí, ptát se |
Otoč kartičky a zkus si typ vybavit dřív, než uvidíš rub.
Charakter vzniká výchovou; temperament je vrozený. Cholerik může být velmi laskavý.
Pozor: čistý typ skoro nikdo nemá. Většina lidí je směs. Typologie je pomůcka, ne nálepka.
Když popisuješ šikovnou kolegyni, řekneš: „Je klidná, poctivá, má zlaté ruce a chce mít vlastní salon.“ To jsou čtyři různé části její osobnosti.
Některé části máme od narození, jiné si vypěstujeme. Kdo to ví, lépe rozumí sobě i klientům a ví, co se dá změnit.
Roztřiď vlastnosti do čtyř složek. Ptej se: je to rychlost reakce, morálka, dovednost, nebo cíl?
Změnit se dá chování a charakter, základní styl reagování zůstává.