Když v Krkonoších zaprší, kapka vody steče do potoka, pak do řeky a nakonec do moře. Do kterého moře doteče, záleží na tom, kam spadla.
Pochopíš, proč se Česku říká střecha Evropy, kam tečou naše řeky a proč si musíme vody vážit.
| Kapka spadne… | Teče do… | Skončí v moři |
|---|---|---|
| v Čechách | Labe (s Vltavou) | Severní |
| ve Slezsku (Ostravsko) | Odra | Baltské |
| na Moravě | Morava → Dunaj | Černé |
Skoro všechny naše řeky v Česku pramení a pak z něj odtékají do sousedních států. Přitéká k nám jen málo vody. Česko je tak jako střecha: voda z něj stéká na všechny strany, do tří moří.
Místo, kde se stýkají povodí všech tří moří, je u hory Klepý v masivu Králického Sněžníku.
Délka nerozhoduje. Vltava je delší než české Labe, ale protože se do něj vlévá, je jeho přítokem.
Velká přírodní jezera v Česku skoro nemáme. Přesto se v létě máme kde koupat a na Vánoce jíme kapra. Vodu v krajině pro nás zadrželi lidé – stavbou rybníků a přehrad.
Uvidíš, jak to funguje, proč je to důležité a kde jsou ty největší.
Rybníky se u nás stavěly hlavně v 16. století na Třeboňsku v jižních Čechách. Proslavili je Štěpánek Netolický (postavil kanál Zlatá stoka) a Jakub Krčín (postavil Rožmberk).
Otoč kartičky. Zkus si odpověď nejdřív říct sám.
Přehrada vznikla tak, že lidé hrází zastavili řeku. Přírodní jezero vzniklo samo – Černé jezero vyhloubil ledovec.