Když jedeš z Prahy do Beskyd, krajina se mění. Kolem Prahy jsou mírné kopce a placky polí, v Beskydech strmé zalesněné hřbety. Proč? Protože jsou to dva úplně jinak staré „kusy“ krajiny.
Když víš, jak povrch vznikl, pochopíš, kde jsou hory, kde úrodné nížiny, kde se lyžuje a kde se pěstuje obilí.
Česko leží na dvou horských soustavách:
| Česká vysočina | Karpaty | |
|---|---|---|
| stáří | velmi stará (vznikla už v prvohorách) | mladá (vyvrásnila se ve třetihorách) |
| vzhled | obroušená, zaoblené vrcholy | vyšší a strmější tvary |
| kde | Čechy a západ Moravy | východ Moravy a Slezska |
| příklad | Krkonoše, Šumava, Krušné hory | Beskydy, Bílé Karpaty |
Česká vysočina je tak stará, že ji déšť, vítr a mráz za stovky milionů let skoro zarovnaly. Později se rozlámala a některé kry se zvedly – tak vznikly dnešní pohraniční hory.
Nejvyšší hora je Sněžka (1 603 m) v Krkonoších. Nejnižší místo je hladina Labe u Hřenska (asi 115 m), kde řeka opouští Česko.
Čím je pohoří starší, tím déle ho obrušuje počasí – je nižší a zaoblenější. Strmé tvary Karpat ukazují, že jsou mladé.
Na lyže jedeš do Krkonoš nebo Jeseníků, do jeskyní do Moravského krasu. Projdeme si česká pohoří jedno po druhém a ukážeme si podzemní svět krasu.
Hodí se to na výlety, ve zprávách o počasí i v testu.
Porovnej výšky. Všimni se, že nejvyšší jsou hory na severu, na hranicích.
Otoč kartičky: k pohoří přiřaď jeho nejvyšší horu. Zkus to nejdřív zpaměti.
Krušné hory tvoří hranici s Německem na severozápadě, Šumava na jihozápadě. Mezi horami leží úrodné nížiny, například Polabí podél Labe.
Oba pohoří jsou na severu Moravy, a proto se pletou. Pomůcka: „Praděd v Jesenících, Lysá v Beskydech.“