O čem to je
V dubnu kvetou v Praze stromy a v Krkonoších se ještě lyžuje. Obě místa jsou v Česku, a přesto mají jiné počasí. Proč?
V Česku nejvíc rozhoduje, jak vysoko místo leží a na které straně hor. Ukážeme si to krok za krokem.
Nové pojmy
PodnebíJaké počasí na místě obvykle bývá, za mnoho let.Na Šumavě bývá chladněji než na jižní Moravě.
Nadmořská výškaJak vysoko je místo nad hladinou moře, v metrech.Sněžka 1 603 m n. m., Praha asi 200–400 m n. m.
SrážkyVoda padající z mraků (déšť, sníh, kroupy). Měří se v milimetrech: 1 mm = 1 litr vody na 1 m².Za rok spadne v Česku průměrně asi 680 mm.
Návětrná a závětrná stranaNávětrná strana hor je ta, na kterou vítr fouká. Závětrná je ta druhá, kde je „za větrem“.U Krušných hor je návětrná strana v Německu, závětrná v Česku.
Pravidlo 1: Čím výš, tím chladněji
Na každých 100 m výšky klesne teplota zhruba o 0,6 °C. Na horách je proto chladněji, déle leží sníh a víc prší.
Pravidlo 2: Srážkový stín
Srážkový stínSuchá oblast za horami (na závětrné straně), kam už déšť nedojde.Žatecko a Lounsko za Krušnými horami.
Vlhký vzduch od západu narazí na hory.
Musí stoupat nahoru a při tom se ochlazuje.
Studený vzduch udrží méně vody – vznikají mraky a prší na návětrné straně.
Za horami klesá už suchý vzduch – na závětrné straně je sucho. To je srážkový stín.
Podívej se, jak velký je rozdíl. Kolikrát víc srážek mají Jizerské hory než Žatecko?
Pravidlo 3: Někdy je nahoře tepleji
InverzeZvláštní stav, kdy je nahoře tepleji než dole. Studený vzduch se drží v údolí jako pod pokličkou a hromadí se v něm smog.V zimě je na horách slunce, v údolí mlha a mráz.
Řešené příklady
V Praze (asi 250 m) je 10 °C. Kolik bude zhruba na Sněžce (1 603 m)?
Rozdíl výšek je asi 1 350 m = 13,5 × 100 m. 13,5 × 0,6 °C ≈ 8 °C. Na Sněžce bude asi 2 °C.
Proč je Žatecko jedno z nejsušších míst Česka?
Leží za Krušnými horami. Vlhký vzduch od západu vyprší na německé (návětrné) straně hor. Na Žatecko už přijde suchý – je ve srážkovém stínu.
✗Nejvíc prší přímo za horami, protože tam mraky „spadnou“.
✓Nejvíc prší na návětrné straně hor a na hřebenech. Za horami (na závětrné straně) je sucho.
Mraky vyprší, když vzduch stoupá a chladne. Za horami vzduch klesá a otepluje se, mraky se rozpouštějí.
Na podnebí Česka nejvíc působí nadmořská výška: čím výš, tím chladněji a víc srážek. Za horami je srážkový stín (Žatecko). Česko má mírné přechodné podnebí s převahou západních větrů.