🌋 Vnitřní geologické děje

Neklidné desky

O čem to je

V Japonsku se třese země, na Islandu chrlí sopky lávu a Himálaj každý rok o kousek povyroste. Za všechny tyto jevy může teplo z nitra Země, které pohání pohyb obrovských kusů zemského povrchu.

Těmto jevům říkáme vnitřní geologické děje. Pochopíš, proč vznikají a proč jsou nejčastěji na stejných místech.

Nové pojmy

LitosféraPevný obal Země – zemská kůra spolu se svrchní částí pláště.

Litosférická deskaObrovský kus litosféry. Desky do sebe zapadají jako puzzle a pomalu se pohybují – o několik centimetrů za rok.

Vnitřní geologické dějeDěje, které pohání teplo z nitra Země: pohyb desek, zemětřesení, sopečná činnost, vznik pohoří.

Co se děje na hranicích desek

Desky se…	Co vzniká	Příklad
rozcházejí	trhlina, výstup magmatu, nová zemská kůra	středooceánský hřbet, Island
srážejí	vrásnění, pohoří, sopky, zemětřesení	Himálaj, Andy
posouvají podél sebe	zlomy a zemětřesení	Kalifornie

VrásněníKdyž se desky srazí, vrstvy hornin se zmačkají do vln (vrás) a vyzdvihnou. Tak vznikají vysoká pohoří.Zkus stlačit ubrus na stole ze dvou stran – nakrčí se do vln.

ZlomMísto, kde se vrstvy hornin roztrhnou a jedna část se posune proti druhé.

Vyzkoušej si to

Přiřaď jevy k tomu, co se na hranici desek děje.

Proč je nejvíc sopek a zemětřesení kolem Tichého oceánu?

Okraje Tichého oceánu lemují hranice desek, kde se desky srážejí a jedna se noří pod druhou. Proto se tomu území říká „ohnivý kruh“.

Jak vznikl Himálaj?

Indická deska narazila do Euroasijské. Vrstvy hornin se zvrásnily a vyzdvihly. Desky se tlačí dál, takže Himálaj stále mírně roste.

✗Vnitřní děje pohání sluneční energie.

✓Vnitřní děje pohání teplo z nitra Země.

Slunce pohání vnější děje (vítr, déšť, řeky). Pohyb desek a sopky vycházejí z horkého nitra.

Vnitřní děje pohání teplo z nitra Země. Desky se rozcházejí (nová kůra), srážejí (vrásnění, pohoří, sopky) nebo posouvají (zlomy, zemětřesení).

Sopky a zemětřesení

O čem to je

Sopka i zemětřesení dokážou za pár minut změnit krajinu i životy tisíců lidí. Vědci je proto pečlivě sledují a lidé v ohrožených oblastech se učí, jak se chránit.

Podíváme se, jak je sopka postavená, co se děje při zemětřesení a jak se měří. A taky na sopky u nás.

Nové pojmy

MagmaRoztavená hornina pod povrchem Země.

LávaMagma, které vyteklo na povrch.

SopkaMísto, kde magma vystupuje na povrch. Magma stoupá sopouchem (kanálem) a vychází kráterem.

ZemětřeseníOtřesy zemského povrchu. Vzniknou, když se horniny v hloubce náhle zlomí nebo posunou.

Ohnisko a epicentrumOhnisko je místo v hloubce, kde zemětřesení vzniklo. Epicentrum je místo na povrchu přímo nad ohniskem – tam jsou otřesy nejsilnější.

SeismografPřístroj, který zaznamenává otřesy země.

Jak probíhá výbuch sopky

Pod sopkou se v magmatickém krbu hromadí magma.

Plyny v magmatu tlačí stále víc – jako v protřepané láhvi limonády.

Magma stoupá sopouchem nahoru.

Kráterem vychází láva, plyny, popel a sopečné pumy.

Láva vychladne a utuhne v horninu – například čedič.

Vyzkoušej si to

Otoč karty a před otočením zkus pojem vysvětlit vlastními slovy.

kráter – otvor sopky
sopouch – kanál, kterým stoupá magma
epicentrum – místo na povrchu nad ohniskem
seismograf – záznam zemětřesení
láva – magma na povrchu

Jsou v Česku sopky?

Jsou, ale vyhaslé. Například Komorní hůrka u Chebu nebo čedičové kopce Českého středohoří. Činné sopky u nás dnes nejsou.

Proč jsou zemětřesení nejsilnější v epicentru?

Epicentrum je nejblíž ohnisku. Vlny tam mají nejkratší cestu a nejvíc síly. Se vzdáleností slábnou.

✗Magma a láva je totéž.

✓Magma je pod povrchem, láva je totéž na povrchu.

Rozlišujeme je podle místa. Na povrchu láva navíc ztrácí plyny a chladne.

Sopka: magmatický krb → sopouch → kráter, ven vytéká láva. Zemětřesení vzniká v ohnisku, nejsilnější je v epicentru, měří ho seismograf. Naše sopky jsou vyhaslé.

🪨Horniny🏞️Vnější geologické děje