🪨 Horniny

Tři cesty vzniku

O čem to je

Žulová obrubníková kostka, pískovcové skály v Adršpachu a mramorová socha. Všechno jsou to horniny, ale každá vznikla úplně jinou cestou – ohněm, vodou, nebo tlakem.

Podle vzniku dělíme horniny na tři skupiny. Když víš, jak hornina vznikla, umíš ji poznat a víš, k čemu se hodí.

Nové pojmy

HorninaPřírodní směs jednoho nebo více nerostů (přírodních látek stálého složení).Žula je směs křemene, živce a slídy.
MagmaRoztavená hornina hluboko pod povrchem Země. Když vyteče na povrch, říká se jí láva.
UsazováníUkládání drobných úlomků (písku, bahna) nebo schránek živočichů na dno moří a jezer. Vrstvy se časem stlačí a zpevní.
PřeměnaZměna horniny vlivem velkého tlaku a vysoké teploty hluboko v zemi – aniž by se roztavila.

Tři skupiny

SkupinaJak vznikáPříklady
vyvřeléutuhnutím magmatu nebo lávyžula (pod zemí), čedič (z lávy na povrchu)
usazenéusazením a zpevněním úlomků nebo schránekpískovec, vápenec, uhlí
přeměněnépřeměnou jiných hornin tlakem a teplemrula, mramor (z vápence)

Vyzkoušej si to

Zařaď horniny podle vzniku.

Proč má žula velká zrna, ale čedič skoro žádná?
Žula utuhla hluboko pod zemí – velmi pomalu, a krystaly měly čas narůst. Čedič vznikl z lávy na povrchu – vychladl rychle a krystalky zůstaly drobné.
Ve vápenci najdeš otisk mušle. Co to prozrazuje?
Vápenec vzniká hlavně ze schránek mořských živočichů. Na místě lomu tedy kdysi bylo moře.
✗Uhlí je nerost.
✓Uhlí je usazená hornina organického původu.

Vzniklo z nahromaděných zbytků rostlin, nemá stálé chemické složení jako nerost.

Vyvřelé horniny vznikají z magmatu (žula, čedič), usazené usazením (pískovec, vápenec, uhlí), přeměněné tlakem a teplem (rula, mramor).

Koloběh hornin

O čem to je

Zdá se, že kámen je navěky. Ve skutečnosti se horniny pořád mění – jen tak pomalu, že to za lidský život nevidíme. Z hory se stane písek, z písku skála, ze skály se může stát magma a z něj nová hornina.

Tomuto nekonečnému kolotoči se říká koloběh hornin. Když ho pochopíš, pochopíš, jak spolu všechny tři skupiny hornin souvisejí.

Nové pojmy

HorninaSměs nerostů, ze které je zemská kůra.
ZvětráváníRozpad horniny na povrchu vlivem mrazu, vody, slunce a organismů.
Magma a lávaMagma je roztavená hornina pod povrchem. Láva je magma, které vyteklo na povrch.
Vyvřelé, usazené, přeměněnéVyvřelé vznikly utuhnutím magmatu. Usazené vznikly usazením úlomků. Přeměněné vznikly změnou jiných hornin tlakem a teplem.

Koloběh krok za krokem

Klepej na kroky koloběhu. Sleduj, jak se jedna skupina mění v další.

  1. magma utuhne → vyvřelá hornina (žula)
  2. zvětrávání a odnos úlomků
  3. usazení a zpevnění → usazená hornina (pískovec)
  4. tlak a teplo v hloubce → přeměněná hornina (rula)
  5. roztavení → zase magma

Horniny v Česku

  • pískovec – skalní města Adršpach a Prachovské skály,
  • žula – Krkonoše, Šumava, dlažební kostky,
  • vápenec – Moravský kras, výroba vápna a cementu,
  • čedič – vyhaslé sopky, např. v Českém středohoří.
Jak se může ze žuly stát pískovec?
Žula na povrchu zvětrává – rozpadá se na zrnka křemene a další úlomky. Řeka je odnese a usadí. Vrstvy písku se stlačí a zpevní – vznikne pískovec.
Sochař chce bílý kámen, který se dobře opracovává a leští. Proč mramor?
Mramor je přeměněný vápenec – je stejnorodý, dá se dobře tesat a vyleštit. Proto se z něj dělají sochy a obklady.
✗Horniny jsou neměnné, vznikly jednou a navždy.
✓Horniny se v koloběhu stále mění, jen velmi pomalu.

Zvětrávání, usazování, přeměna i tavení probíhají neustále – trvají ale tisíce až miliony let.

Koloběh hornin: magma → vyvřelá → (zvětrání, usazení) → usazená → (tlak, teplo) → přeměněná → (roztavení) → magma.
💎Nerosty🌋Vnitřní geologické děje