🏞️ Vnější geologické děje

Rozbít, odnést, uložit

O čem to je

Vnitřní síly Země vyzdvihují hory. Ale hory nerostou do nekonečna – současně je něco obrušuje. Voda, mráz, vítr a led je pomalu rozebírají a odnášejí do údolí a moří.

Těmto silám říkáme vnější geologické děje. Fungují jako trojice dělníků: jeden rozbíjí, druhý odváží, třetí skládá.

Nové pojmy

Vnější geologické dějeDěje na povrchu Země, které pohání hlavně energie Slunce a gravitace (zemská tíže). Povrch spíše zarovnávají.

ZvětráváníRozpad horniny na místě, kde leží.

Eroze (odnos)Odnášení rozrušeného materiálu vodou, větrem nebo ledovcem.

UsazováníUkládání odneseného materiálu tam, kde voda nebo vítr zpomalí.

Tři kroky

Zvětrávání – skála popraská a rozpadne se na úlomky.

Odnos (eroze) – úlomky odnese řeka, vítr nebo ledovec.

Usazování – kde proud zpomalí, úlomky se usadí: písek, štěrk, bahno.

Tři druhy zvětrávání

Druh	Jak funguje	Příklad
mechanické	hornina se rozpadá na kousky, ale nemění se	voda zmrzne v puklině a roztrhne skálu
chemické	látky v hornině se rozpouštějí nebo mění	dešťová voda rozpouští vápenec
biologické	horninu rozrušují organismy	kořeny stromu roztlačí skálu

Vyzkoušej si to

Zařaď příklady k druhu zvětrávání.

Proč na jaře padá ze skal víc kamení?

V zimě voda v puklinách zamrzá. Led má větší objem než voda a puklinu rozšíří. Na jaře led roztaje a uvolněné kameny spadnou. Je to mechanické zvětrávání.

Proč je u ústí řeky do moře hodně písku a bahna?

Řeka tam zpomalí. Pomalá voda neunese úlomky, a tak je usadí.

✗Zvětrávání a eroze je totéž.

✓Zvětrávání horninu rozpadá na místě, eroze úlomky odnáší pryč.

Skála může zvětrat a úlomky zůstat ležet. K erozi je potřeba, aby je něco odneslo.

Vnější děje pohání Slunce a gravitace: zvětrávání (mechanické, chemické, biologické) → odnos (eroze) → usazování. Povrch zarovnávají.

Sochaři krajiny

O čem to je

Podle tvaru údolí geolog pozná, jestli ho vyhloubila řeka, nebo ledovec. Duny prozradí vítr, krápníky vodu v jeskyni. Každý „sochař“ zanechává v krajině svůj podpis.

Naučíš se tvary, které vytvářejí řeky, ledovce, vítr a moře, a podíváme se do krasu – podzemního světa jeskyní.

Nové pojmy

ErozeOdnášení horniny a půdy vodou, ledovcem, větrem nebo mořem. Tím se krajina tvaruje.

MeandrVelký oblouk řeky v rovině. Řeka na vnější straně oblouku břeh podemílá, na vnitřní ukládá písek.

MorénaVal z kamení a štěrku, který nahrnul a zanechal ledovec.

KrasKrajina z vápence, kterou rozpouští voda. Vznikají v ní jeskyně, propasti a krápníky.Moravský kras s propastí Macocha.

Podpisy sochařů

Činitel	Typický tvar
řeka	údolí tvaru V, meandry
ledovec	údolí tvaru U, morény
vítr	duny (písečné přesypy)
moře	útesy – vlny obrušují pobřeží (abraze)

Jak vzniká jeskyně

Dešťová voda pohltí ze vzduchu a půdy oxid uhličitý a stane se mírně kyselou.

Prosakuje puklinami ve vápenci a pomalu ho rozpouští.

Pukliny se za tisíce let rozšíří na chodby a jeskyně.

Kde voda kape ze stropu, vysráží se rozpuštěný vápenec zpět – rostou krápníky.

Stalaktit a stalagmitStalaktit visí ze stropu, stalagmit roste ze země proti němu. Když se spojí, vznikne stalagnát.Pomůcka: stalakTit visí ze sTropu.

Vyzkoušej si to

Přiřaď tvar krajiny k činiteli, který ho vytvořil.

V horách vidíš široké údolí s plochým dnem a strmými stěnami. Kdo ho vytvořil?

Tvar U je podpisem ledovce. Řeka by vyhloubila úzké údolí tvaru V.

Proč jsou jeskyně hlavně v Moravském krasu, a ne v Krkonoších?

Jeskyně vznikají rozpouštěním vápence. Moravský kras je z vápence, Krkonoše hlavně ze žuly a jiných hornin, které voda nerozpouští.

✗Stalaktit roste ze země nahoru.

✓Stalaktit visí ze stropu, stalagmit roste ze země.

Pomůcka: stalakTit – sTrop.

Řeka: údolí V a meandry. Ledovec: údolí U a morény. Vítr: duny. Moře: útesy. Kras vzniká rozpouštěním vápence – jeskyně a krápníky.

🌋Vnitřní geologické děje🦕Vývoj Země – geologické éry