Země je stará asi 4,6 miliardy let. To je číslo, které si nikdo neumí představit. Zkusme to jinak: kdyby celé dějiny Země byly jeden rok, dinosauři by žili až v polovině prosince a dnešní lidé by se objevili až asi půl hodiny před půlnocí 31. prosince.
Aby se v tak dlouhé době dalo vyznat, rozdělili ji geologové na úseky – éry. Poznáš je a ke každé si zapamatuješ, co v ní žilo.
| Éra | Kdy (přibližně) | Co je typické |
|---|---|---|
| prahory | do 2,5 miliardy let zpět | první jednoduchý život – bakterie, sinice |
| starohory | 2,5 mld – 541 mil. let | první mnohobuněční živočichové |
| prvohory | 541–252 mil. let | trilobiti, ryby, výstup na souš, uhelné pralesy |
| druhohory | 252–66 mil. let | dinosauři, první savci a ptáci |
| třetihory | 66–2,6 mil. let | rozvoj savců a kvetoucích rostlin |
| čtvrtohory | 2,6 mil. let – dnes | doby ledové, mamut, člověk |
Sloupce ukazují, před kolika miliony let která éra začala. Všimni si, jak nepatrný je sloupec čtvrtohor – a člověk se objevil až v nich.
Mezi nimi je přes 60 milionů let.
Když skládáš noviny na hromádku, dole jsou nejstarší a nahoře nejnovější. Horniny se usazují stejně – vrstva na vrstvu. Skalní stěna je proto jako kniha, kterou geolog čte odspodu nahoru.
Pochopíš, jak geologové poznávají stáří hornin a co jim o minulosti prozradí zkameněliny.
Přečti zkamenělinu na kartě a zkus odhadnout éru dřív, než kartu otočíš.
Ve čtvrtohorách se střídaly doby ledové (ledovce pokrývaly sever Evropy) a teplejší meziledové doby. V nich žili mamuti a srstnatí nosorožci a objevil se člověk moudrý.
Tvar vznikl z těla živočicha nebo rostliny – kámen ho jen „zakonzervoval“.