✂️ Slovesa s odlučitelnou předponou

Utíkající předpona

O čem to je

Ve slovníku najdeš sloveso aufstehen (vstávat). Ale ve větě ho Němec napíše takhle: Ich stehe um sieben Uhr auf. Předpona auf utekla na konec věty!

Takových sloves je hodně a jsou mezi nimi ta nejběžnější: vstávat, nakupovat, telefonovat, dívat se na televizi. Kdo nezná pravidlo, nepozná je ve větě.

Nové pojmy

PředponaKousek na začátku slova, který mění jeho význam. Česky třeba vy-, na-, při-.jít → přijít, vyjít
Odlučitelná předponaPředpona, která se v oznamovací větě a v otázce odtrhne od slovesa a jde na konec věty. Je přízvučná: AUFstehen.aufstehen → Ich stehe auf.
Sloveso na 2. místěPřipomenutí: v oznamovací větě stojí sloveso vždy na 2. místě.Heute kaufe ich ein.

Pravidlo

Odtrhni předponu: auf|stehen.
Zbytek slovesa vyčasuj a dej na 2. místo: ich stehe.
Předponu dej na úplný konec věty: Ich stehe um 7 Uhr auf.
InfinitivČeskyVe větě
aufstehenvstávatIch stehe früh auf.
einkaufennakupovatMama kauft im Supermarkt ein.
anrufenzavolat (telefonem)Ich rufe Oma an.
fernsehendívat se na televiziEr sieht am Abend fern.
mitkommenjít s někýmKommst du mit?
aufräumenuklízetWir räumen das Zimmer auf.
ankommenpřijetDer Zug kommt um 8 Uhr an.

Všimni si: fernsehen má i změnu samohlásky: er sieht fern. Kmen se časuje jako obyčejné sehen.

Se způsobovým slovesem

Když je ve větě způsobové sloveso (können, müssen, wollen…), jde celý infinitiv na konec vcelku: Ich muss früh aufstehen. Předpona se neodtrhne.

Doplň, co patří na konec věty:

Přelož: Večer se dívám na televizi.
fernsehen → ich sehe na 2. místo, fern na konec. Večer = am Abend na začátek. Am Abend sehe ich fern.
Přelož: Musíš si uklidit pokoj.
Způsobové sloveso musst na 2. místě, infinitiv aufräumen vcelku na konci. Du musst dein Zimmer aufräumen.
✗Ich aufstehe um sieben Uhr.
✓Ich stehe um sieben Uhr auf.

Odlučitelná předpona se v oznamovací větě odtrhne a jde na konec. Na 2. místě je jen stehe.

Odlučitelná předpona (auf-, ein-, an-, mit-, fern-…) jde na konec věty: Ich stehe um 7 auf. Se způsobovým slovesem zůstane infinitiv vcelku na konci: Ich muss aufstehen.

Odlučitelné a neodlučitelné

O čem to je

Ne každá předpona utíká. verstehen (rozumět) se nikdy nerozdělí: Ich verstehe dich. Jak poznat, která předpona je odlučitelná a která ne?

Pomůže ti krátký seznam a výslovnost. Pak se nespleteš ani u slov, která vidíš poprvé.

Nové pojmy

PředponaKousek na začátku slovesa, který mění význam.aufstehen, verstehen
PřízvukSlabika, kterou ve slově vyslovíš nejsilněji. Česky je vždy na první slabice.AUFstehen (přízvuk na auf), verSTEhen (přízvuk na ste)
Neodlučitelná předponaPředpona, která zůstane se slovesem vždycky. Je nepřízvučná.verstehen → Ich verstehe.

Dva seznamy

PředponyPříklady
odlučitelné (utíkají)ab-, an-, auf-, aus-, ein-, mit-, vor-, zu-, fern-, zurück-abfahren (odjet), aufmachen (otevřít), zumachen (zavřít), aussehen (vypadat)
neodlučitelné (zůstávají)be-, ver-, er-, ent-, emp-, ge-, zer-, miss-besuchen (navštívit), verstehen (rozumět), bekommen (dostat), erzählen (vyprávět)

Pomůcka: neodlučitelné předpony jsou krátké a „nedávají smysl“ samy o sobě. Odlučitelné předpony většinou existují i jako samostatná slova: auf (na), mit (s), aus (z).

Roztřiď slovesa:

Chyták: bekommen

bekommen vypadá jako anglické become (stát se), ale znamená dostat: Ich bekomme ein Geschenk. = Dostanu dárek. A předpona be- se neodtrhává.

Otázka a rozkaz

V otázce předpona utíká taky: Wann fährt der Zug ab? (Kdy odjíždí vlak?) Machst du das Fenster zu? (Zavřeš okno?)

Přelož: Kdy navštívíš babičku? (besuchen)
be- je neodlučitelná, sloveso zůstane celé. W-otázka: Wann + sloveso + podmět. Wann besuchst du Oma?
Přelož: Otevřu okno. (aufmachen, das Fenster)
auf- utíká. ich mache na 2. místě, auf na konec. Ich mache das Fenster auf.
✗Ich suche Oma be.
✓Ich besuche Oma.

be- je neodlučitelná předpona. Zůstává se slovesem: besuche.

✗Ich bekomme ein Hund. (myšleno: Stanu se psem.)
✓Ich bekomme einen Hund. = Dostanu psa.

bekommen znamená dostat, ne „stát se“. Pes je mužského rodu, proto ve 4. pádě einen Hund.

Utíkají přízvučné předpony ab-, an-, auf-, aus-, ein-, mit-, zu-, fern-. Zůstávají nepřízvučné be-, ver-, er-, ent-, ge-, zer-, emp-, miss-. bekommen = dostat.
👨‍👩‍👧Přivlastňovací zájmena📣Rozkazovací způsob