📉 Svět mezi válkami

Krize a diktátoři

O čem to je

Představ si, že tvůj táta přijde o práci, peníze nemají cenu a doma není co jíst. Pak přijde muž, který křičí: „Já vám dám práci a pořádek! Za všechno můžou ti druzí!“ Uvěříš mu?

Přesně tohle se dělo v Evropě mezi dvěma světovými válkami (1918–1939). Zoufalí lidé dali moc diktátorům – a ti pak rozpoutali druhou světovou válku.

Nové pojmy

DiktátorVládce, který má neomezenou moc a nikdo ho nemůže odvolat. Neuznává svobodné volby ani opozici.
BurzaMísto, kde se obchoduje s akciemi – podíly ve firmách. Když ceny akcií prudce spadnou, mluvíme o krachu.
Hospodářská krizeDoba, kdy se hospodářství (výroba, obchod) zhroutí: firmy krachují, lidé přicházejí o práci a peníze.V Československu bylo v roce 1933 skoro milion nezaměstnaných.
NezaměstnanostStav, kdy lidé chtějí pracovat, ale nemají práci.

Krok 1: Svět po válce

Po první světové válce určila Versailleská smlouva (1919) podmínky pro poražené Německo: přišlo o území, muselo platit obrovské náhrady (reparace) a skoro rozpustit armádu. Mnoho Němců to cítilo jako křivdu.

Krok 2: Krach

V říjnu 1929 se zhroutila burza v New Yorku. Krize se rozšířila do celého světa. Továrny zavíraly, miliony lidí ztratily práci.

Krok 3: Diktátoři

Otoč kartičky a zapamatuj si, kdo kde vládl a od kdy.

  • Benito Mussolini – fašistický diktátor Itálie (od 1922)
  • Adolf Hitler – nacistický vůdce Německa (od 1933)
  • Josif Stalin – komunistický diktátor SSSR (Sovětského svazu)

Hitler se stal německým kancléřem (hlavou vlády) v lednu 1933. Během pár měsíců zrušil ostatní strany a svobodu tisku. Začal pronásledovat Židy – v roce 1935 jim Norimberské zákony vzaly práva občanů.

Proč Hitler získal tolik hlasů ve volbách?
Kombinace dvou věcí: krize (6 milionů nezaměstnaných v Německu) a pocit křivdy z Versailles. Hitler sliboval práci, pořádek a „velké Německo“ a hledal viníky (Židy, komunisty). Zoufalým lidem to znělo jako řešení.
Mussolini vládl od 1922, Hitler od 1933. Kdo byl u moci dřív a o kolik let?
Mussolini, o 11 let dřív (1933 − 1922 = 11). Hitler se jím inspiroval.
✗Hitler se zmocnil vlády vojenským převratem.
✓Hitler se dostal k moci legálně – jeho strana vyhrála volby a prezident ho jmenoval kancléřem (1933). Demokracii zrušil až potom.

I demokracie může být zničena zevnitř, když lidé zvolí někoho, kdo ji nechce.

Versailles (1919) → pocit křivdy. Krach 1929 → krize a nezaměstnanost. Zoufalí lidé podpořili diktátory: Mussolini (Itálie 1922), Hitler (Německo 1933), Stalin (SSSR).

Demokracie a totalita

O čem to je

Ve 20. a 30. letech 20. století soupeřily dva způsoby, jak vést stát: demokracie a totalita. Tento rozdíl je důležitý i dnes – pomůže ti poznat, kdy je svoboda v ohrožení.

Nejdřív si vysvětlíme pojmy, pak je porovnáme a nakonec se podíváme na tři totalitní ideologie té doby.

Nové pojmy

DemokracieVláda lidu. Lidé si ve svobodných volbách vybírají z více stran. Platí svoboda slova a nezávislé soudy.Meziválečné Československo bylo demokracie.
Totalita (totalitní režim)Stát ovládá úplně vše – politiku, noviny, školy, i soukromý život. Vládne jedna strana, odpůrci jsou pronásledováni.
IdeologieSoubor myšlenek o tom, jak má vypadat svět a společnost.
CenzuraKontrola a zakazování knih, novin a filmů, které se nelíbí vládě.
Tajná policiePolicie, která sleduje vlastní obyvatele a zatýká odpůrce režimu.

Porovnání

DemokracieTotalita
volbysvobodné, více stranžádné nebo „na oko“, jedna strana
novinysvoboda tiskucenzura, propaganda
soudynezávisléslouží vládě
odpůrcimohou kritizovatvězení, tábory, smrt

Tři totalitní ideologie

  • Fašismus (Itálie, Mussolini, od 1922): stát a národ jsou nade vše, vůdce má vždy pravdu.
  • Nacismus (Německo, Hitler, od 1933): fašismus + rasismus – Němci jsou „nadřazená rasa“, Židé „nepřítel“.
  • Komunismus (SSSR, Stalin): má vzniknout společnost bez bohatých a chudých. Ve skutečnosti teror a pracovní tábory (gulagy).

Vyzkoušej si to

Roztřiď znaky: patří k demokracii, nebo k totalitě?

  • 1919 Versailleský mír
  • 1922 Mussolini u moci
  • 1929 krach na burze
  • 1933 Hitler kancléřem
  • 1935 Norimberské zákony
  • 1938 křišťálová noc, Mnichov
V zemi se konají volby, ale na lístku je jen jedna strana. Je to demokracie?
Ne. Volby jsou demokratické, jen když si lidé mohou vybrat z více možností a hlasovat tajně a bez strachu. Jedna strana na lístku = totalita.
Co měly fašismus, nacismus i stalinský komunismus společné?
Všechny byly totalitní: jedna strana, vůdce, cenzura, tajná policie, pronásledování odpůrců. Lišily se tím, koho pronásledovaly a jaký cíl slibovaly.
✗Fašismus a nacismus jsou totéž.
✓Nacismus vyšel z fašismu, ale přidal rasismus a nenávist k Židům jako hlavní myšlenku.

Fašismus = Mussoliniho Itálie. Nacismus = Hitlerovo Německo. Oba totalitní, ale nacismus byl postaven na rasové nenávisti.

Demokracie: svobodné volby, více stran, svoboda slova, nezávislé soudy. Totalita: jedna strana, cenzura, tajná policie, stát ovládá vše. Fašismus – Itálie, nacismus – Německo, komunismus – SSSR.
🇨🇿Vznik Československa🏛️První republika a Mnichov