28. října máme volno. Slavíme narozeniny státu – v roce 1918 vzniklo Československo. Předtím Češi a Slováci 300 let neměli vlastní stát. Patřili do Rakouska-Uherska, kde vládl císař ve Vídni.
Samostatnost nikdo nedal zadarmo. Vybojovali ji politici v cizině, vojáci na frontách a lidé doma. Ukážeme si jejich příběh.
Otoč kartičky a zapamatuj si, kdo byl kdo.
Masaryk odešel v roce 1914 do ciziny. Postupně působil ve Švýcarsku, v Británii, v Rusku a v USA. Přesvědčoval politiky Dohody, že Rakousko-Uhersko je „žalář národů“ a Češi se Slováky si zaslouží vlastní stát.
Slova nestačila – Dohoda potřebovala vidět, že Čechoslováci za ni bojují. V roce 1917 se legionáři proslavili v bitvě u Zborova (dnes Ukrajina). To byl důkaz, že to myslí vážně.
Na podzim 1918 Rakousko-Uhersko prohrávalo. 28. října to v Praze vyšlo najevo. Lidé vyšli do ulic a Národní výbor vyhlásil samostatný československý stát. Bez jediného výstřelu.
Slováci se k novému státu přihlásili 30. října v Martině (Martinská deklarace). 14. listopadu byl Masaryk zvolen prvním prezidentem.
Zahraniční i domácí odboj spolupracovaly. Masaryk připravil podporu ve světě, doma pak stát vyhlásili jiní.
Vznik státu se nestal za jeden den. Byla to řada kroků během čtyř let války a pár měsíců po ní. Seřadíme je, abys viděl, co z čeho vyplynulo.
Tato data patří k nejčastějším otázkám v testech z dějepisu.
Projdi osu. Zkus si bez dívání zopakovat, co se stalo 28. 10., 30. 10. a 14. 11.
| Část | Odkud přišla |
|---|---|
| Čechy, Morava, Slezsko | z rakouské části monarchie |
| Slovensko | z uherské části monarchie |
| Podkarpatská Rus | z uherské části, připojena 1919 |
Rakousko-Uhersko se rozpadalo už během posledních týdnů války.