🏛️ První republika a Mnichov

Kdo tu žil

O čem to je

Tvoji prapradědové možná jezdili na kole značky Praga, nosili boty od Bati a o víkendu chodili na trampy. Bylo to období první republiky (1918–1938) – dvacet let, na které mnoho lidí vzpomínalo jako na „zlatý věk“.

Republika ale měla slabé místo: velkou část obyvatel tvořili lidé, kteří o ni nestáli. Toho využil Hitler a v roce 1938 si v Mnichově vynutil, aby nám vzali pohraničí.

Nové pojmy

První republikaOznačení Československa v letech 1918–1938, od vzniku do Mnichova.
DemokracieVláda, kterou si lidé volí ve svobodných volbách z více stran. Platí svoboda slova.
Národnostní menšinaSkupina obyvatel státu, která patří k jinému národu než většina a často mluví jiným jazykem.V ČSR žili Němci, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé.
Sčítání liduÚřední zjišťování, kolik lidí ve státě žije a jaké jsou národnosti, náboženství apod.

Kdo žil v Československu

Podívej se na graf ze sčítání v roce 1921 (v milionech). Najdi, která menšina byla největší, a porovnej ji s ostatními.

Čechy a Slováky stát počítal jako jeden „československý“ národ. Němců bylo víc než Slováků – přes 3 miliony. Žili hlavně v pohraničí, kterému se říkalo Sudety.

Co se dařilo

  • ČSR byla až do roku 1938 demokracie – na rozdíl od většiny sousedů.
  • Silný průmysl: Škodovy závody, Baťa, Tatra, Praga.
  • Prezidenti: T. G. Masaryk (1918–1935), pak Edvard Beneš (od 1935).

Co se nedařilo

Ve 30. letech přišla hospodářská krize. Nejhůř zasáhla pohraničí, kde byly sklárny a textilky. Mnoho Němců bylo bez práce. Začali věřit Konrádu Henleinovi a jeho Sudetoněmecké straně. Ta spolupracovala s Hitlerem.

Proč bylo nebezpečné, že Němci v ČSR žili hlavně u hranic s Německem?
Hitler mohl tvrdit, že „chrání Němce“ a že pohraničí má patřit Německu. A protože tam Němci tvořili většinu, mohl se odvolávat na jejich přání.
Kolik bylo v ČSR Němců oproti Maďarům podle grafu?
Němci 3,12 mil., Maďaři 0,75 mil. 3,12 : 0,75 ≈ 4. Němců bylo zhruba 4krát víc.
✗Sudetští Němci byli přistěhovalci, kteří přišli až ve 20. století.
✓Němci žili v českých zemích stovky let, už od středověku.

Do pohraničí je zvali čeští panovníci (např. Přemyslovci) už ve 13. století. Pro ně to byl domov.

První republika (1918–1938): demokracie, silný průmysl, ale velká německá menšina v Sudetech. Krize pomohla Henleinovi, kterého využil Hitler.

Mnichov 1938

O čem to je

Představ si, že se čtyři lidé sejdou a rozhodnou, že ti vezmou pokoj. Tebe ani nepozvou. Pak ti to jen oznámí. Přesně to se stalo Československu v září 1938. Říká se tomu „o nás bez nás“.

Mnichov je jedna z nejbolestnějších událostí našich dějin. Pomůže ti pochopit, proč Češi dlouho nevěřili západním spojencům.

Nové pojmy

Sudety (pohraničí)Pohraniční oblasti Čech, Moravy a Slezska, kde žila hlavně německá menšina.
MobilizacePovolání mužů do armády, když hrozí válka.23. září 1938 vyhlásila ČSR mobilizaci a vojáci obsadili opevnění na hranicích.
Ustupování (appeasement)Politika Británie a Francie: dát Hitlerovi, co chce, aby nezačal válku.
AbdikaceKdyž se panovník nebo prezident sám vzdá svého úřadu.

Krok za krokem

Březen 1938 – Hitler připojil Rakousko. ČSR je obklíčena Německem ze tří stran.
Henlein na Hitlerův pokyn žádá pro Sudety stále víc. Nakonec Hitler žádá, aby pohraničí připadlo Německu.
23. září 1938 – ČSR vyhlašuje mobilizaci. Je připravena bránit se.
29.–30. září 1938 – v Mnichově se sejdou Hitler (Německo), Mussolini (Itálie), Chamberlain (Británie) a Daladier (Francie).
Dohodnou se: ČSR musí pohraničí odstoupit Německu. Zástupce ČSR k jednání nepozvali.
Vláda dohodu přijala. Začátkem října německá armáda obsadila pohraničí.
5. října 1938 – prezident Beneš abdikoval a odešel do exilu. Začíná druhá republika.

Vyzkoušej si to

Projdi osu a všimni si, jak rychle po sobě šly události v letech 1938 a 1939.

  • 1918 vznik ČSR
  • 1935 Beneš prezidentem
  • 1938 Mnichovská dohoda
  • 1939 15. 3. okupace, protektorát

Druhá republika

Zmenšený stát se jmenoval Česko-Slovensko. Prezidentem byl zvolen Emil Hácha. Trvala jen pár měsíců – 15. března 1939 Hitler obsadil i zbytek českých zemí.

Proč ČSR nebojovala, když měla mobilizovanou armádu a opevnění?
Británie a Francie (naši spojenci) dohodu podepsaly a odmítly pomoci. Proti Německu bez spojenců by ČSR nejspíš prohrála a bylo by mnoho mrtvých. Vláda proto dohodu přijala.
Proč Chamberlain po návratu z Mnichova tvrdil, že přináší „mír pro naši dobu“?
Věřil, že když Hitler dostane pohraničí, bude spokojený. Mýlil se. Hitler za necelý rok napadl Polsko a začala 2. světová válka.
✗Mnichovskou dohodu podepsalo Československo.
✓Dohodu podepsaly Německo, Itálie, Británie a Francie. ČSR ji jen musela přijmout.

Proto „o nás bez nás“ – o našem území rozhodli jiní.

Mnichovská dohoda 29.–30. 9. 1938: Německo, Itálie, Británie a Francie rozhodly, že ČSR odstoupí pohraničí. „O nás bez nás.“ Beneš abdikoval, druhá republika trvala do 15. 3. 1939.