Jablko je sladké. Med je sladký. Chleba sladký není – ale když ho dlouho žvýkáš, začne sládnout. Proč? Protože ve všech je stejná rodina látek: sacharidy.
Sacharidy jsou hlavní „benzín“ pro tvoje tělo. Bez nich by ses nehnul, nemyslel a nevyrostl.
Sacharidy si představ jako korálky. Jeden korálek, dva korálky, nebo dlouhý náhrdelník.
Sleduj kolečko krok po kroku. Všimni si, že co rostlina vyrobí, my spotřebujeme – a naopak.
Kápni na rozkrojenou bramboru jodovou tinkturu. Zbarví se tmavě modrofialově – to je důkaz škrobu.
Rostliny i dýchají (a pak kyslík spotřebují), ale fotosyntéza je ten děj, který kyslík vyrábí. Právě díky ní máme co dýchat.
Na obalu jogurtu najdeš řádek „sacharidy, z toho cukry“. Co to znamená? A proč je papír, dřevo i bramborová kaše chemicky skoro to samé?
Ukážeme si sacharidy jako stavebnici: z malých dílků se skládají velké. Pak už každou potravinu zařadíš.
| Skupina | Příklad | Kde ho najdeš |
|---|---|---|
| monosacharidy | glukóza, fruktóza | ovoce, med |
| disacharidy | sacharóza | řepný cukr do čaje |
| disacharidy | laktóza | mléko |
| polysacharidy | škrob | brambory, obilí |
| polysacharidy | celulóza | stěny rostlinných buněk, dřevo, bavlna |
| polysacharidy | glykogen | zásoba v játrech a svalech živočichů |
Rostliny si glukózu ukládají jako škrob, živočichové (i člověk) jako glykogen. Celulózu člověk nestráví – prochází střevem jako vláknina.
Klepni na kartu a zjisti, do jaké skupiny patří.
Fotosyntéza: 6 CO₂ + 6 H₂O → C₆H₁₂O₆ + 6 O₂
Dýchání v buňkách je opačný děj: C₆H₁₂O₆ + 6 O₂ → 6 CO₂ + 6 H₂O + energie.
Jazyk cítí sladkost jen u malých molekul. Dlouhý řetězec škrobu sladký není, dokud ho sliny nerozštěpí.