Někdo bydlí na samotě u lesa, jiný ve vesnici s kostelem, další v paneláku ve velkém městě. Všechna tato místa mají jedno společné jméno – sídla.
Když víš, jak se sídla liší a jak se mění, pochopíš, proč se lidé stěhují, proč rostou města a proč kolem nich vznikají nové čtvrti rodinných domů.
Roztřiď kartičky. Představ si, co vidíš z okna na vesnici a co ve městě.
Mezi největší aglomerace světa patří Tokio (asi 37 milionů lidí), Dillí nebo Šanghaj.
Slovo pochází z latinského urbs = město. Stěhování z města do okolí se jmenuje suburbanizace.
Dnes žije ve městech víc než polovina všech lidí na Zemi. Před dvěma sty lety to byl jen malý zlomek. Proč se tolik lidí přestěhovalo do měst? A jak vypadá město uvnitř?
Vysvětlíme si to přes otázky „proč?“ a „co z toho plyne?“. Pomůže ti to pochopit i změny ve tvém okolí.
Ve městech je práce (továrny, kanceláře, obchody), školy, nemocnice, kultura a dobrá doprava. Na venkově se při práci na poli dnes uplatní málo lidí, protože práci dělají stroje.
Podívej se, kolik ze 100 lidí na světě dnes žije ve městě. Každý čtvereček je jeden člověk.
| Část města | Co tam je |
|---|---|
| centrum (City) | obchody, úřady, banky, památky |
| sídliště | hodně bytových domů (paneláky) |
| průmyslová zóna | továrny a sklady |
| předměstí | rodinné domy na okraji města |
Slumy vznikají, když do měst přichází víc chudých lidí z venkova, než kolik město zvládne ubytovat. Lidé nemají práci ani peníze na byt, tak si postaví chatrč z plechu a prken.
Města mají víc pracovních míst, škol a nemocnic. Klid a příroda jsou naopak důvod, proč někteří z měst odcházejí.