Ráno si dáš chleba s máslem. Než se ale dostal na tvůj stůl, pracovalo na něm mnoho lidí: zemědělec, mlynář, pekař, řidič i prodavačka.
Všechna tahle práce dohromady tvoří hospodářství. Když pochopíš, jak se dělí, poznáš, proč jsou některé státy bohaté a jiné chudé.
| Sektor | Co dělá | Příklady |
|---|---|---|
| primární | získává suroviny z přírody | zemědělství, rybolov, těžba, lesnictví |
| sekundární | zpracovává suroviny, vyrábí | továrny, stavebnictví, výroba energie |
| terciární | poskytuje služby | obchod, doprava, školy, nemocnice, banky, cestovní ruch |
V chudých státech pracuje většina lidí v zemědělství (primární sektor). Ve vyspělých státech dělají práci na poli stroje, takže většina lidí pracuje ve službách (terciární sektor). V Česku je to asi 60 % lidí.
Stavbaři z materiálů (cihly, beton) vytvářejí novou věc – dům. To je výroba, ne služba.
Kolem tebe pracují stovky lidí: horník, pekař, řidič autobusu, lékařka. Každá práce má v hospodářství své místo. Naučíš se je třídit do tří skupin a poznáš i zdroje energie, bez kterých by nic nefungovalo.
K čemu to je? Podle toho, kde lidé ve státě pracují, poznáš, jak je stát bohatý. A podle zdrojů energie, jak dlouho mu vydrží.
Roztřiď činnosti. U každé si polož otázky shora popořadě.
Ve vyspělých zemích pracuje většina lidí ve službách. V chudých zemích v zemědělství. Například rýže se nejvíc pěstuje v jižní a východní Asii (Čína, Indie), kde na polích pracují miliony lidí.
Zboží se mezi světadíly převáží hlavně lodí – námořní doprava uveze najednou nejvíc a je nejlevnější.
Vznikala miliony let ze zbytků drobných organismů. My ji spotřebujeme mnohem rychleji, než by nová vznikla.