Když se narodili tví praprarodiče, žily na Zemi asi 2 miliardy lidí. Dnes je nás přes 8 miliard. Kde se vzalo tolik lidí? A kde všichni bydlí?
Počet lidí rozhoduje, kolik potřebujeme jídla, škol, nemocnic a bytů. Proto státy pečlivě sledují, kolik lidí se narodí, zemře a přistěhuje.
Prohlédni si graf. Všimni se, jak se zkracuje doba, za kterou přibude další miliarda.
Proč? Lidé mají víc jídla, čistou vodu, léky a očkování. Umírá mnohem méně dětí a lidé žijí déle.
Slovo „přirozený“ znamená „samo od sebe“ – narozením a úmrtím, ne stěhováním.
V Praze potkáš na ulici stovky lidí. Na Šumavě můžeš jít hodinu a nepotkáš nikoho. Lidé nejsou po Zemi rozmístění rovnoměrně.
Naučíš se to spočítat (hustota zalidnění) a vysvětlit, proč lidé žijí právě tam, kde žijí. Podíváme se i na to, jaké mají lidé na světě náboženství.
Lidé se usazují tam, kde je voda, úrodná půda, příjemné podnebí a práce. Proto žijí hlavně v nížinách, u řek a moří, v mírném pásu a v jižní a východní Asii. Pouště, vysoké hory a mrazivý sever jsou skoro prázdné.
Roztřiď místa. U každého se zeptej: je tu voda, teplo a úrodná půda?
Počet lidí se mění narozením a úmrtím (přirozený přírůstek = narození − zemřelí) a stěhováním (migrace). Na světě žije přes 8 miliard lidí, nejrychleji jich přibývá v Africe. Evropa stárne – rodí se málo dětí.
| Náboženství | Kde převládá |
|---|---|
| křesťanství (nejvíc věřících) | Evropa, Amerika |
| islám | severní Afrika, Blízký východ |
| hinduismus | Indie |
| buddhismus | jihovýchodní a východní Asie (např. Thajsko) |
Chceme vědět, kolik lidí připadá na 1 km². Lidi tedy dělíme kilometry, ne obráceně.