Opíráš žebřík o zeď. Jak vysoko dosáhne? Jak dlouhá je úhlopříčka televize? Jak daleko je to přes park šikmo, místo kolem dokola?
Všechno to jsou otázky na pravoúhlý trojúhelník. Už před 2 500 lety si řecký matematik Pythagoras (a před ním třeba Babyloňané) všimli úžasného pravidla, které o něm platí vždycky.
Na každou stranu trojúhelníku postav čtverec. U trojúhelníku se stranami 3, 4 a 5 mají čtverce 9, 16 a 25 políček. A hle: 9 + 16 = 25!
Měň délky odvěsen posuvníky. Pokaždé sečti obsahy dvou menších čtverců a porovnej s velkým. Vždy to sedí.
Tohle je Pythagorova věta: dva malé čtverce (nad odvěsnami) mají dohromady stejný obsah jako velký čtverec nad přeponou. Zapisuje se c² = a² + b².
Sčítají se čtverce (druhé mocniny), ne samotné délky. A přepona je vždy kratší než součet odvěsen – jinak by trojúhelník nešel složit.
Pythagorova věta je nejčastěji používaný vzorec geometrie. Umožní spočítat třetí stranu pravoúhlého trojúhelníku, když znáš dvě. Tady je postup, jak na to – ať hledáš kteroukoli stranu.
| hledám | vzorec | slovy |
|---|---|---|
| přeponu c | c = √(a² + b²) | sečti čtverce odvěsen, odmocni |
| odvěsnu a | a = √(c² − b²) | od čtverce přepony odečti čtverec druhé odvěsny, odmocni |
Vyzkoušej si: nastav odvěsny 6 a 8 a ověř, že přepona je 10.
Odvěsna je kratší než přepona, takže musíš odčítat. Kdybys sčítal, vyšla by delší než přepona.