Chceš vydláždit čtvercovou terasu 4 × 4 metry. Kolik dlaždic 1 × 1 m potřebuješ? 4 · 4 = 16. A obráceně: máš 16 dlaždic a chceš z nich čtverec – jak dlouhá bude strana?
Na první otázku odpovídá druhá mocnina, na druhou odmocnina. Budeš je potřebovat u obsahů, v Pythagorově větě i ve fyzice.
Čtverec se stranou 4 má 4 řady po 4 políčkách. Nastav obě strany stejně: 3 × 3, 5 × 5, 7 × 7. Kolik políček vidíš?
3 × 3 = 9, 5 × 5 = 25, 7 × 7 = 49. To jsou druhé mocniny 3, 5 a 7. Proto se jim anglicky říká „square“ – čtverec.
Čtverec má obsah 64 cm². Hledám stranu: které číslo krát samo sebe dá 64? 8 · 8 = 64. Strana je √64 = 8 cm.
Odmocnina se z součtu po kouscích brát nesmí. Nejdřív sečti, pak odmocni. (U součinu to jde: √(4 · 9) = √4 · √9 = 6.)
Proč nejde odmocnit záporné číslo? Žádné číslo krát samo sebe nedá zápornou hodnotu: kladné · kladné je kladné a záporné · záporné taky. Proto √(−4) mezi běžnými čísly neexistuje.
Druhé mocniny malých čísel se vyplatí znát nazpaměť – jako malou násobilku. Pak spočítáš odmocninu za vteřinu a odhadneš i tu, která nevyjde přesně.
| a | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| a² | 1 | 4 | 9 | 16 | 25 | 36 | 49 | 64 | 81 | 100 | 121 | 144 |
Čti tabulku oběma směry: zdola nahoru je odmocnina. √81 = 9, √121 = 11.
Procvič si tabulku: otoč kartičku.
0,3 · 0,3: 3 · 3 = 9 a desetinná místa se sečtou 1 + 1 = 2. Proto 0,09.