Všechny věci na světě – tvoje tělo, vzduch, telefon – jsou poskládané z pouhých asi 118 druhů „kostiček“. Každý druh má jméno a krátkou zkratku, kterou rozumí chemik v Česku stejně jako v Japonsku.
Zkratky se vyplatí znát: najdeš je na lécích, na obalech, v receptech na hnojivo i v každé chemické rovnici.
Značky vznikly z latiny, ne z češtiny. Proto je draslík K (kalium), zlato Au (aurum), stříbro Ag (argentum), rtuť Hg (hydrargyrum), olovo Pb (plumbum).
Otáčej karty. Nejdřív zkus říct název nahlas, teprve pak otoč.
Značky se tvoří z latiny. Si je křemík, Sn cín, Sr stroncium – stojí za to je hlídat.
Představ si knihovnu, kde jsou knihy seřazené tak chytře, že podle poličky poznáš, o čem kniha je. Přesně tak funguje periodická tabulka prvků – mapa všech prvků. Sestavil ji ruský chemik Dmitrij Mendělejev v roce 1869.
Kdo umí tabulku číst, z jediného pohledu pozná, jestli je prvek kov, jak se bude chovat a s čím ochotně reaguje.
| Skupina | Název | Příklady | Vlastnost |
|---|---|---|---|
| 1. | alkalické kovy | Li, Na, K | měkké, prudce reagují s vodou |
| 2. | kovy alkalických zemin | Ca, Ba | reaktivní kovy |
| 17. | halogeny | F, Cl, Br, I | reaktivní nekovy |
| 18. | vzácné plyny | He, Ne, Ar | skoro s ničím nereagují |
Pozor: vodík H stojí v 1. skupině, ale je to nekov a mezi alkalické kovy nepatří.
Roztřiď značky. Když si nevíš rady, vzpomeň si: kovy vlevo a uprostřed tabulky, nekovy vpravo nahoře.
Pomůcka: ve skupině stojí prvky pod sebou jako skupinka lidí ve frontě.