Rozlom kousek křídy. A ten kousek znovu. A znovu. Jak dlouho to jde? Na tohle se ptali už staří Řekové. Dnes víme, že na konci je částice tak malá, že ji neuvidíš ani nejlepším obyčejným mikroskopem.
Když pochopíš tyhle „kostičky“, pochopíš celou chemii: proč látky reagují, proč vede proud, proč je sůl slaná.
Představ si fotbalový stadion. Uprostřed hřiště leží zrnko hrachu – to je jádro atomu. Daleko kolem, až na tribunách, se míhají drobné elektrony. Mezi tím je prázdno.
Normální atom má stejně protonů jako elektronů. Plusy a minusy se vyruší – atom navenek nemá žádný náboj.
Elektron je záporný. Kdo minus ztratí, zbude mu převaha plusů – je kladný.
Každá látka – voda, sůl, vzduch – se skládá z částic. V chemii je potřeba je umět přesně pojmenovat a spočítat. Tady to vezmeme jako schéma: co, kde, s jakým nábojem a kolik.
Díky tomu pak přečteš vzorce jako H₂O nebo Ca²⁺ a budeš vědět, co přesně znamenají.
| Částice | Kde je | Náboj |
|---|---|---|
| proton p⁺ | jádro | +1 |
| neutron n⁰ | jádro | 0 |
| elektron e⁻ | obal | −1 |
V neutrálním atomu (bez náboje) je elektronů stejně jako protonů. Kyslík má 8 protonů, takže i 8 elektronů.
Nejdřív si řekni náboj a místo částice, pak kartu otoč a zkontroluj.
Prvek je druh atomu. Dva atomy kyslíku jsou pořád jeden prvek – kyslík.