Voda se skládá z vodíku a kyslíku. Proč se ty atomy nerozpadnou? Něco je drží pohromadě – jako lepidlo. Tomu „lepidlu“ chemici říkají chemická vazba.
Podle toho, jak vazba vypadá, se látka chová: jestli se rozpustí ve vodě, jestli vede proud, jestli taje snadno nebo těžko. Proto je vazba jeden ze základů chemie.
Atomy jsou nejspokojenější, když mají vnější vrstvu plnou – většinou 8 elektronů (vodík jen 2). Samotné ji plnou nemají, a tak si elektrony půjčují a sdílejí se sousedy.
Představ si sdílený elektronový pár jako lano, za které tahají dvě děti – dva atomy.
Sílu „tahání“ chemici nazývají elektronegativita. Nejsilněji ze všech prvků tahá fluor, hodně i kyslík a chlor. Kovy jako sodík tahají slabě.
Dva atomy mohou sdílet i víc párů. Jednoduchá vazba = 1 pár (H–H), dvojná = 2 páry (O=O), trojná = 3 páry (N≡N).
Roztřiď látky podle vazby. Ptej se: Jsou atomy stejné? Je tam kov a nekov (lano se vytrhne)?
Dusík má 5 valenčních elektronů, do osmi mu chybějí 3 – sdílí tedy 3 páry.
Sůl se ve vodě rozpustí a roztok vede proud. Olej se ve vodě nerozpustí. Proč se látky chovají tak různě? Velkou část odpovědi dává typ vazby mezi atomy – a ten se dá spočítat.
Naučíš se ze dvou čísel z tabulky určit, jakou vazbu dva atomy vytvoří.
| Prvek | X | Prvek | X |
|---|---|---|---|
| K | 0,82 | N | 3,04 |
| Na | 0,93 | Cl | 3,16 |
| H | 2,20 | O | 3,44 |
| C | 2,55 | F | 3,98 |
| ΔX | Vazba | Co se děje s párem | Příklad |
|---|---|---|---|
| menší než 0,4 | nepolární kovalentní | je uprostřed | H₂, Cl₂, CH₄ |
| 0,4 až 1,7 | polární kovalentní | je posunutý k jednomu atomu | H₂O, HCl |
| větší než 1,7 | iontová | jeden atom si ho vezme celý → ionty | NaCl, KBr |
Počet sdílených párů mezi dvěma atomy: jednoduchá H–H (1 pár = 2 elektrony), dvojná O=O (2 páry), trojná N≡N (3 páry). Otoč karty a ověř se.
Rozdíl elektronegativit se bere vždy jako větší minus menší. Záporné ΔX nedává smysl.