Česky řekneš jen „pes“. Francouz skoro nikdy neřekne jen chien. Řekne le chien (ten pes) nebo un chien (nějaký pes). Před podstatným jménem stojí krátké slovíčko – člen.
Člen ti navíc prozradí, jestli je slovo mužského, nebo ženského rodu a jestli je ho jeden, nebo víc. Bez členů zní francouzština jako rozbitá.
| mužský rod | ženský rod | množné číslo (oba rody) | |
|---|---|---|---|
| určitý (ten) | le (l’) | la (l’) | les |
| neurčitý (nějaký) | un | une | des |
Rod musíš znát u každého slova zvlášť. Často je jiný než v češtině:
| Francouzsky | Rod ve francouzštině | Česky |
|---|---|---|
| le livre | mužský | kniha (ženský) |
| la table | ženský | stůl (mužský) |
| la voiture | ženský | auto (střední) |
| le soleil | mužský | slunce (střední) |
| la lune | ženský | měsíc (mužský) |
Pár nápověd: slova na -tion jsou ženská (la station, la nation), slova na -ment mužská (le moment, l’appartement). Ale nejjistější je učit se slovo rovnou se členem: ne livre, ale le livre.
Množné číslo vznikne většinou přidáním -s: le chat → les chats. To -s se ale nečte! chat i chats zní „ša“. Že jde o víc koček, poznáš podle členu: le „lə“ × les „le“. Slova na -eau dostanou -x: le gâteau → les gâteaux (dorty).
Před samohláskou se le i la zkrátí na l’.
Představ si, že ve Francii nosí každé podstatné jméno klobouk. Podle klobouku poznáš, jestli je to „pán“ (mužský rod), nebo „paní“ (ženský rod), a jestli jde o jednoho, nebo o skupinu. Těm kloboukům se říká členy.
Proč je to důležité? Podle členu se pak mění i další slova ve větě. Kdo zná klobouk, ví, jak mluvit dál.
Skupina nosí stejný klobouk, ať jsou v ní páni, nebo paní: les garçons, les filles. Když slovo začíná samohláskou, klobouk le nebo la se „smáčkne“ na l’: l’orange, l’ami.
J’ai un chien. Le chien s’appelle Rex. = Mám psa. Ten pes se jmenuje Rex. Poprvé je pes nový, neznámý: dostane un. Podruhé už víme, o kterého jde: dostane le.
Il y a des livres sur la table. Les livres sont à Léa. = Na stole jsou (nějaké) knihy. Ty knihy jsou Léiny. Des je množné číslo od un/une. Česky ho nepřekládáš.
Roztřiď slova podle klobouku. Pomůže ti český překlad v závorce.
Česky člen nemáme, ale francouzské podstatné jméno ho skoro vždycky potřebuje.