Věta Tomáš snědl. je divná. Co snědl? Věta Malý Tomáš ráno snědl rohlík. je jasná. Slova malý, ráno, rohlík větu rozvíjejí – doplňují informace.
Těm doplňujícím slovům se říká rozvíjející větné členy. Když je umíš najít, rozumíš stavbě věty a správně píšeš čárky a koncovky.
| Druh | Ptáme se | Příklad |
|---|---|---|
| PU místa | kde? kam? odkud? | Hraje si na zahradě. |
| PU času | kdy? jak dlouho? | Přijel ráno. |
| PU způsobu | jak? | Mluví potichu. |
| PU příčiny | proč? z jaké příčiny? | Kvůli dešti zůstal doma. |
Rozhoduje otázka, ne slovní druh. Ptáme se kam? – to je místo.
Představ si větu jako vánoční stromeček. Kmen je podmět a přísudek (kdo a co dělá). Na kmen pak věšíme ozdoby: co, jaký, kde, kdy, jak. Bez ozdob strom stojí, ale je holý.
Těm „ozdobám“ říkáme rozvíjející větné členy. Každý druh dostane svou barvu a svou otázku.
Podívej se, jak jsou členy ve větě Starý rybář chytil kapra v rybníce obarvené. Ke každé barvě si polož otázku.
| Přívlastek | Kde stojí | Mění tvar s podstatným jménem? |
|---|---|---|
| shodný | obvykle před jménem | ano: malý pes – malého psa |
| neshodný | obvykle za jménem | ne: pes souseda – psa souseda |
Shodný přívlastek se s podstatným jménem „shoduje“ – mění se s ním. Neshodný zůstává pořád stejný.
Podmět je v 1. pádě (kdo čte? Petr). Knihu odpovídá na čte co? (4. pád) → předmět.