🏗️ Předmět, přívlastek, příslovečné určení

Otázkami

O čem to je

Věta Tomáš snědl. je divná. Co snědl? Věta Malý Tomáš ráno snědl rohlík. je jasná. Slova malý, ráno, rohlík větu rozvíjejí – doplňují informace.

Těm doplňujícím slovům se říká rozvíjející větné členy. Když je umíš najít, rozumíš stavbě věty a správně píšeš čárky a koncovky.

Nové pojmy

Větný členSlovo nebo skupina slov, která má ve větě určitou úlohu.podmět, přísudek, předmět…
Podmět a přísudekPřipomenutí: kostra věty. Podmět = kdo? co? dělá. Přísudek = co dělá.Tomáš (podmět) snědl (přísudek)
Rozvíjející větný členČlen, který doplňuje jiný člen. Bez něj věta stojí, ale je chudší.malý rozvíjí Tomáš
PředmětRozvíjí sloveso. Říká, koho nebo čeho se děj týká. Ptáš se pádovou otázkou kromě 1. a 5. pádu (koho? čeho? komu? čemu? koho? co? o kom? s kým?…).Čtu knihu. (čtu co?) Pomáhám bratrovi. (komu?)
PřívlastekRozvíjí podstatné jméno. Říká, jaké je nebo čí je. Ptáš se jaký? který? čí?malý pes, pes souseda
Příslovečné určení (PU)Rozvíjí hlavně sloveso. Říká okolnosti děje: kde, kdy, jak, proč.Spím doma. Přijdu zítra. Běží rychle.

Druhy příslovečného určení

DruhPtáme sePříklad
PU místakde? kam? odkud?Hraje si na zahradě.
PU časukdy? jak dlouho?Přijel ráno.
PU způsobujak?Mluví potichu.
PU příčinyproč? z jaké příčiny?Kvůli dešti zůstal doma.

Postup rozboru

Najdi přísudek (co se děje?) a podmět (kdo? co?).
Ke slovesu se zeptej pádovou otázkou → předmět.
Ke slovesu se zeptej kde? kdy? jak? proč? → příslovečné určení.
K podstatným jménům se zeptej jaký? čí? → přívlastek.
Rozeber: Malý Tomáš ráno snědl rohlík.
Přísudek: snědl. Podmět: Tomáš. Snědl co? rohlík → předmět. Snědl kdy? ráno → PU času. Jaký Tomáš? malý → přívlastek.
Rozeber: Zítra pojedeme k moři.
Přísudek: pojedeme. Podmět nevyjádřený (my). Kdy? zítra → PU času. Kam? k moři → PU místa (ne předmět – ptáme se kam?).
✗V Zítra pojedeme k moři je k moři předmět, protože je to podstatné jméno.
✓k moři je PU místa.

Rozhoduje otázka, ne slovní druh. Ptáme se kam? – to je místo.

Předmět rozvíjí sloveso (pádová otázka). Přívlastek rozvíjí podstatné jméno (jaký? čí?). Příslovečné určení říká okolnosti (kde, kdy, jak, proč).

Barvami

O čem to je

Představ si větu jako vánoční stromeček. Kmen je podmět a přísudek (kdo a co dělá). Na kmen pak věšíme ozdoby: co, jaký, kde, kdy, jak. Bez ozdob strom stojí, ale je holý.

Těm „ozdobám“ říkáme rozvíjející větné členy. Každý druh dostane svou barvu a svou otázku.

Větný členČást věty se svou úlohou. Hlavní jsou podmět (kdo? co?) a přísudek (co dělá?).Rybář chytil.

Tři ozdoby

PředmětVisí na slovese. Na co nebo na koho děj míří. Zeptáš se pádovou otázkou: koho? co? komu? čemu? s kým?… (ne kdo? co? z 1. pádu)chytil kapra (koho? co?)
PřívlastekVisí na podstatném jménu. Říká, jaké nebo čí je.starý rybář (jaký?)
Příslovečné určeníVisí na slovese. Říká okolnosti: místo (kde?), čas (kdy?), způsob (jak?), příčinu (proč?).chytil v rybníce (kde?)

Podívej se, jak jsou členy ve větě Starý rybář chytil kapra v rybníce obarvené. Ke každé barvě si polož otázku.

Dva druhy přívlastku

PřívlastekKde stojíMění tvar s podstatným jménem?
shodnýobvykle před jménemano: malý pes – malého psa
neshodnýobvykle za jménemne: pes souseda – psa souseda

Shodný přívlastek se s podstatným jménem „shoduje“ – mění se s ním. Neshodný zůstává pořád stejný.

Druhy příslovečného určení

  • kde? kam? odkud? → PU místa: na hřišti
  • kdy? jak dlouho? → PU času: včera
  • jak? → PU způsobu: klidně
  • proč? → PU příčiny: kvůli nemoci
Obarvi větu: Včera jsme na hřišti hráli fotbal.
Přísudek hráli jsme, podmět nevyjádřený (my). Včera – kdy? → PU času. na hřišti – kde? → PU místa. fotbal – hráli co? → předmět.
Jaký je přívlastek ve spojení zelený strom a strom u cesty?
zelený – zelený strom, zeleného stromu – mění se → shodný. u cesty – strom u cesty, stromu u cesty – nemění se → neshodný.
✗Ve větě Petr čte knihu je knihu podmět.
✓knihu je předmět.

Podmět je v 1. pádě (kdo čte? Petr). Knihu odpovídá na čte co? (4. pád) → předmět.

Kmen: podmět + přísudek. Ozdoby: předmět (pádová otázka), přívlastek shodný/neshodný (jaký? čí?), příslovečné určení místa, času, způsobu, příčiny.