Před sto lety nikdo neznal slova mobil, esemeska ani vysavač. Pak přišly nové věci a s nimi musela přijít i nová slova. Odkud se vzala?
Čeština má šest hlavních způsobů, jak nová slova vytvořit. Když je znáš, rozumíš i slovům, která jsi nikdy neslyšel – stačí je rozložit.
Podívej se, jak se slova skládají z částí:
| Způsob | Co se děje | Příklad |
|---|---|---|
| odvozování | ke kořeni přidáme předponu nebo příponu | les → lesník, pěkný → nepěkný |
| skládání | spojíme dva kořeny v jedno slovo | voda + pád → vodopád |
| zkracování | z víceslovného názvu uděláme zkratku | Česká republika → ČR |
| přejímání | vezmeme slovo z cizího jazyka | víkend, fotbal, džíny |
| víceslovné pojmenování | pojmenujeme věc několika slovy (sousloví) | železná dráha, hlavní město |
| přenášení významu | staré slovo dostane nový význam | noha stolu, myš (u počítače) |
Odvozené slovo má jeden kořen (les-ník), složené dva (vodo-pád).
V rodině mají lidé často stejné příjmení. Podle něj poznáš, že k sobě patří. Slova mají také „rodiny“ – a jejich společným příjmením je kořen.
Když umíš najít kořen, poznáš, jak slovo vzniklo a co asi znamená. A navíc víš, jak se jazyk rozrůstá o nová slova – tomu se říká obohacování slovní zásoby.
Roztřiď slova podle toho, jak vznikla. Hledej, kolik mají kořenů.
Česky neexistuje kořen, ze kterého by vzniklo. Slovo přišlo i s věcí z ciziny.