🔗 Druhy vedlejších vět

Otázkou

O čem to je

Nešel jsem ven, protože pršelo. Tohle nejsou dvě samostatné věty. Druhá část odpovídá na otázku k té první: proč jsem nešel ven? Protože pršelo.

Části souvětí, které odpovídají na otázku k jiné části, se jmenují vedlejší věty. Podle otázky poznáš, jaký druh to je – a to se ptají v testech i u přijímaček.

Nové pojmy

Sloveso v určitém tvaruSloveso, ze kterého poznáš osobu a číslo. Ne infinitiv (psát).píšu, šel jsem, budeme číst

Věta jednoducháVěta s jedním slovesem v určitém tvaru.Pršelo.

SouvětíSpojení dvou nebo více vět. Kolik sloves v určitém tvaru, tolik vět.Nešel jsem ven, protože pršelo. – 2 slovesa, 2 věty

Věta řídícíVěta, ze které se ptáme. „Velí“ vedlejší větě.Nešel jsem ven

Věta vedlejšíVěta, která závisí na řídící – odpovídá na otázku z ní. Sama by nedávala úplný smysl.protože pršelo

Spojovací výrazSlovo na začátku vedlejší věty, které ji připojuje: spojka nebo zájmeno.že, protože, aby, když, který, kdo

Druhy vedlejších vět

Druh určuje otázka, kterou položíš z řídící věty. Vedlejší věta zastupuje větný člen – proto se jmenuje podobně.

Druh	Otázka	Příklad
podmětná	kdo? co?	Kdo lže, ten krade.
předmětná	pádová otázka (koho? co? čeho?…)	Vím, že přijdeš. (vím co?)
přívlastková	jaký? který?	Mám psa, který štěká.
místní	kde? kam? odkud?	Jdu, kam chci.
časová	kdy?	Když prší, sedím doma.
příčinná	proč?	Nešel ven, protože pršelo.
účelová	za jakým účelem? proč (abych…)?	Učím se, abych prošel.
podmínková	za jaké podmínky?	Pokud bude pršet, zůstanu doma.

Spočítej slovesa v určitém tvaru → víš, kolik je vět.

Najdi vedlejší větu – obvykle začíná spojovacím výrazem.

Najdi řídící větu a polož z ní otázku na vedlejší.

Podle otázky urči druh.

Urči druh: Když zazvonil zvonek, děti vyběhly.

Slovesa: zazvonil, vyběhly → 2 věty. Řídící: děti vyběhly. Kdy vyběhly? když zazvonil zvonek → časová.

Urči druh: Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.

Řídící: ten se směje nejlépe. Kdo se směje nejlépe? kdo se směje naposled → podmětná.

✗Nevím, kde bydlí. – vedlejší věta je místní, protože začíná kde.

✓Je předmětná.

Rozhoduje otázka, ne spojovací slovo. Nevím co? → kde bydlí. Otázka co? (4. pád) = předmětná.

Vedlejší věta závisí na řídící. Druh zjistíš otázkou z řídící věty: kdo? → podmětná, pádová otázka → předmětná, jaký? → přívlastková, kde/kdy/proč/za jakým účelem/za jaké podmínky → příslovečné.

Spojkou a čárkou

O čem to je

Souvětí jsou jako vagony vlaku. Některé vagony jsou samostatné, jiné jsou k nim připojené a bez nich by nikam nejely. Ty připojené vagony jsou vedlejší věty.

Naučíš se je najít podle „spřáhla“ – spojky na začátku – a pak určit, jaký druh to je. Navíc pochopíš, kam patří čárka.

SouvětíNěkolik vět spojených dohromady. Počet vět = počet sloves v určitém tvaru (takových, ze kterých poznáš osobu: jdu, šel, bude).Šetří, aby si koupil kolo. – šetří, koupil → 2 věty

Věta řídící a vedlejšíVedlejší věta závisí na řídící – odpovídá na otázku, kterou z řídící položíš.Šetří (řídící) – proč? za jakým účelem? – aby si koupil kolo (vedlejší)

SpojkaSlovo, které věty spojuje. Na začátku vedlejší věty často napoví její druh.protože, aby, když, že, pokud

Spojky – nápověda

Začíná…	Často bývá	Příklad
který, jenž, jehož	přívlastková	Kniha, kterou čtu, je dobrá.
protože, poněvadž	příčinná	Spal, protože byl unavený.
aby	účelová	Běžel, aby nepřišel pozdě.
když, až, jakmile	časová	Až přijdeš, zavolej.
jestli, pokud, kdyby	podmínková	Pokud budeš chtít, přijď.
že	předmětná nebo podmětná	Řekl, že přijde.

Spoj začátky vedlejších vět s druhem. Rozhoduj podle spojky i podle smyslu.

Spojka napoví, otázka rozhodne

Spojka je jen nápověda. Přesně druh určíš otázkou: Jdu, kam chci. – Kam jdu? → místní. Vím, kam jde. – Co vím? → předmětná. Stejné kam, jiný druh!

Další druhy podle otázky: podmětná (kdo? co? – Kdo lže, ten krade.), předmětná (pádová otázka – Vím, že přijdeš.), místní (kde? kam?).

Čárka

Vedlejší větu vždy oddělíš čárkou od řídící věty. Když je vedlejší věta uprostřed, má čárku na obou stranách: Kniha, kterou čtu, je dobrá.

Urči druh a doplň čárky: Šetří aby si koupil kolo.

Šetří – za jakým účelem? → účelová. Čárka před aby: Šetří, aby si koupil kolo.

Urči druh: Mám kamaráda, který hraje na kytaru.

Jakého kamaráda mám? → který hraje na kytaru → přívlastková (rozvíjí podstatné jméno kamaráda).

✗Kniha, kterou čtu je dobrá.

✓Kniha, kterou čtu, je dobrá.

Vedlejší věta vložená doprostřed řídící věty se odděluje čárkami z obou stran.

Vedlejší věta je „připojený vagon“ – odpovídá na otázku z řídící věty a odděluje se čárkou. Spojka napoví (který → přívlastková, protože → příčinná, aby → účelová), ale rozhoduje otázka.

🏗️Předmět, přívlastek, příslovečné určení🖼️Popis a charakteristika