Někdo v předsíni otevře voňavku a za chvíli ji cítíš i v pokoji. Nikdo s vůní nemával. Jak se k tobě dostala?
Odpověď zní: všechny látky jsou složené z nepatrných kousíčků, které se pořád hýbou. Když tohle víš, pochopíš, proč se cukr rozpustí, proč voní pečení a proč jde plyn stlačit.
Kápni inkoust do sklenice s vodou a nemíchej. Za pár minut je obarvená celá sklenice.
Udělej pokus dvakrát: jednou ve studené vodě, jednou v teplé. V teplé se inkoust rozptýlí rychleji. Částice se v teple pohybují rychleji.
Smíchej 50 ml vody a 50 ml lihu. Čekal bys 100 ml, ale vyjde o něco méně. Mezi částicemi jsou totiž mezery a menší částice se „schovají“ do mezer mezi většími.
Dokazuje to pokus s lihem a vodou: po smíchání je objem menší než součet. A plyn jde stlačit právě proto, že má mezery velké.
Proč je led tvrdý, voda teče a pára se rozletí? Je to pořád stejná látka. Rozdíl je v tom, jak se chovají její drobné kousky.
Představ si látku jako třídu plnou dětí. Každé dítě je jedna částice.
| Skupenství | Částice | Síly mezi nimi |
|---|---|---|
| pevné | těsně u sebe, kmitají na místě | velké |
| kapalné | blízko, přesouvají se | menší |
| plynné | daleko od sebe, volně létají | téměř žádné |
Čím je tepleji, tím rychleji se částice hýbou – jako děti po vypití limonády. Proto je difuze v teple rychlejší.
V plynu jsou částice nejvolnější, proto tam difuze probíhá nejrychleji. V pevné látce téměř neprobíhá.
Otoč každou kartičku a řekni si vlastními slovy, co pojem znamená.
Částice se nezastaví nikdy. V pevné látce se jen nemohou přesouvat, takže se vrtí na místě.