🌊 Předsókratovská filozofie

Hledání pralátky

O čem to je

Rozbij hrnek, rozemel ho na prach, prach rozděl ještě dál. Kde to skončí? Z čeho je nakonec všechno – hrnek, strom, ty, hvězdy? Na tuhle otázku se jako první začali ptát Řekové před více než 2 500 lety.

Říkáme jim předsókratici – filozofové, kteří žili před Sókratem (nebo v jeho době, ale nenavazovali na něj). Byli to první, kdo svět vysvětlovali rozumem, ne bohy. Jejich nápady, třeba o atomech, předběhly vědu o tisíce let.

Nové pojmy

ArchéŘecky „počátek“. Pralátka nebo princip, ze kterého všechno vzniká a do kterého se vše vrací.Pro Thaléta je arché voda.

PředsókraticiNejstarší řečtí filozofové (6.–5. stol. př. n. l.). Zajímali se hlavně o přírodu a podstatu světa.Thalés, Hérakleitos, Démokritos.

Mílétská škola: první pokusy

Thalés z Mílétu si všiml, že vše živé potřebuje vodu, a voda může být pevná, kapalná i pára. Usoudil: arché je voda.

Jeho žák Anaximandros namítl: kdyby vše bylo voda, jak by vznikl oheň? Arché musí být něco neurčitého – apeiron (neomezené).

Anaximenés řekl: arché je vzduch – zhuštěním z něj vzniká voda a země, zředěním oheň.

Další odpovědi

Pýthagorás: podstatou světa je číslo – vše má číselný řád (hudba, pohyb hvězd).
Hérakleitos: vše plyne (panta rhei). Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Arché je oheň, který se stále mění.
Empedoklés: čtyři živly – země, voda, vzduch, oheň. Spojuje je láska, rozděluje svár.
Démokritos (a jeho učitel Leukippos): svět tvoří nedělitelné atomy a prázdno. Řecky atomos = nedělitelný.

Vyzkoušej si to

Otoč karty. Než se podíváš, zkus si vybavit, co filozof tvrdil.

Thalés – Arché je voda.
Anaximandros – Arché je apeiron – neomezené, neurčité.
Anaximenés – Arché je vzduch.
Hérakleitos – Vše plyne (panta rhei). Arché je oheň.
Pýthagorás – Podstatou světa je číslo.
Démokritos – Svět tvoří nedělitelné atomy a prázdno.

Proč Thalés zvolil právě vodu?

Pozoroval přírodu: vše živé potřebuje vodu, semena jsou vlhká a voda mění skupenství (led, kapalina, pára). Vysvětlení je přirozené, ne mýtické – to je na něm to nové.

Co myslel Hérakleitos větou „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“?

Řeka teče, takže voda je pokaždé jiná – a ty se také měníš. Svět je ve stálé změně (panta rhei – vše plyne).

✗Démokritovy atomy jsou totéž co atomy z dnešní chemie.

✓Démokritos atomy jen domyslel, nic neměřil. Dnešní atomy jsou dělitelné na protony, neutrony a elektrony.

Démokritos přišel na myšlenku nejmenších částic rozumovou úvahou. Věda ji ověřila a upravila až o více než 2 000 let později.

Předsókratici hledali arché – počátek všeho. Thalés: voda, Anaximandros: apeiron, Anaximenés: vzduch, Pýthagorás: číslo, Hérakleitos: oheň a „vše plyne“, Démokritos: atomy.

Spor o pohyb

O čem to je

Mění se svět, nebo se jen zdá, že se mění? Odpověď vypadá jasná – vidíš, jak rostou stromy a teče řeka. Ale dva řečtí filozofové se o to přeli tak chytře, že se o jejich sporu diskutuje dodnes.

Uvidíš, že první filozofové tvořili školy s různými odpověďmi. Naučíš se je rozlišit a pochopíš, jak lze rozumem dojít k překvapivým závěrům.

Nové pojmy

Filozofická školaSkupina filozofů, kteří sdílejí stejné základní myšlenky – často učitel a jeho žáci.Mílétská škola: Thalés a jeho žáci.

ArchéŘecky „počátek“: pralátka nebo princip, ze kterého je všechno.Voda, vzduch, oheň, číslo, atomy.

ParadoxÚvaha, která vypadá logicky, ale vede k závěru, který odporuje zkušenosti.Rychlý běžec nikdy nedohoní želvu.

Čtyři školy

škola	filozofové	hlavní myšlenka
mílétská	Thalés, Anaximandros, Anaximenés	jedna pralátka: voda, apeiron, vzduch
pýthagorejci	Pýthagorás	svět má číselný řád
eleaté	Parmenidés, Zénón	bytí je jedno a neměnné, pohyb je klam
atomisté	Leukippos, Démokritos	atomy a prázdno

Velký spor: změna, nebo neměnnost?

Hérakleitos z Efesu: vše plyne (panta rhei). Svět je ve stálé změně jako oheň nebo řeka. Řád změně dává logos.

Parmenidés z Eleje: pravé bytí je jedno a neměnné. Změna a pohyb jsou jen klam smyslů – rozum ukazuje opak.

Jeho žák Zénón z Eleje to podpořil paradoxy. Nejslavnější: Achilleus a želva.

Vysvětli paradox o Achilleovi a želvě.

Želva má náskok. Než Achilleus doběhne tam, kde byla želva, ona popojde kousek dál. Než doběhne tam, popojde zas – a tak donekonečna. Zénón tak „dokazoval“, že ji nikdy nedohoní, a tedy že pohyb je klam. (Matematika dnes ví, že nekonečně mnoho stále kratších úseků může dát konečný čas.)

Vyzkoušej si to

Roztřiď výroky. Zeptej se: tvrdí, že se vše mění, nebo že je skutečnost neměnná?

Jak spor vyřešit

Empedoklés zkusil smír: existují čtyři živly (země, voda, vzduch, oheň), které se samy nemění, jen se spojují (láska) a rozdělují (svár). Atomisté (Leukippos, Démokritos) řekli: neměnné jsou nedělitelné atomy (atomos = nedělitelný), změna je jen jejich pohyb v prázdnu.

Jak by atomista vysvětlil, že dřevo shoří na popel?

Atomy dřeva se nezničily ani nevznikly nové. Jen se přeskupily a rozletěly v prázdnu – vznikl kouř a popel. Atomy samy zůstaly neměnné.

✗Parmenidés tvrdil, že vše plyne.

✓„Vše plyne“ učil Hérakleitos. Parmenidés tvrdil opak – bytí je neměnné a pohyb je klam.

Jsou to dva protichůdné názory. Pomůcka: Hérakleitos = oheň a řeka (pohyb), Parmenidés = nehybné bytí.

Hérakleitos: vše se mění (panta rhei). Parmenidés: bytí je neměnné, pohyb je klam; Zénón to dokládal paradoxy. Empedoklés: čtyři živly. Atomisté: atomy a prázdno.

🤔Co je filozofie🏛️Sókratés, Platón, Aristotelés