Malé dítě se ptá: „Proč vůbec něco je? Jak vím, že teď nesním? Je špatné lhát, když tím někomu pomůžu?“ Dospělí často odbudou: „Protože.“ Na takové otázky totiž neexistuje jednoduchá odpověď.
Přesně těmito otázkami se zabývá filozofie. Nehledá odpověď v učebnici, ale vlastním přemýšlením a argumenty. Učí tě myslet jasně, poznat slabé argumenty a obhájit vlastní názor.
Roztřiď otázky. Zeptej se: ptá se na to, co je, jak to poznáme, nebo jak máme jednat?
Další obory filozofie: logika (správné usuzování), estetika (krása a umění) a filozofická antropologie (co je člověk).
Z filozofie se postupně vyvinuly vědy (fyzika, psychologie…), a dodnes učí jasně myslet a odhalovat chyby v úvahách.
Filozofie je velká jako město. Aby se v ní dalo vyznat, rozdělili ji filozofové na „čtvrti“ – disciplíny. Každá se ptá na jinou oblast: na svět, na poznání, na správné myšlení, na dobro, na krásu, na člověka.
Když znáš tuhle mapu, víš, kam zařadit každou otázku – a v dalších tématech poznáš, čím se který filozof zabýval.
| disciplína | co zkoumá | typická otázka |
|---|---|---|
| ontologie (metafyzika) | bytí, podstatu světa | Co doopravdy existuje? |
| gnoseologie | poznání a jeho hranice | Můžeme poznat pravdu? |
| logika | správné usuzování | Vyplývá ten závěr opravdu z předpokladů? |
| etika | morálku, dobro a zlo | Jak mám jednat? |
| estetika | krásu a umění | Je krásné to, co se líbí většině? |
| filozofická antropologie | člověka | Čím se člověk liší od zvířete? |
Otoč karty. Než se podíváš, zkus říct, čím se disciplína zabývá.
Cesta od mýtu k logu začala v 6. století př. n. l. v řeckých městech v Malé Asii – v Iónii, hlavně v Mílétu. Tam žil i první známý filozof Thalés.
Pomůcka: řecké gnósis = poznání, on (ontos) = jsoucno, to, co je.