🔭 Novověk: racionalismus a empirismus

Dvě cesty

O čem to je

Jak víš, že 2 + 2 = 4? Nemusíš to zkoušet s jablky – stačí přemýšlet. A jak víš, že oheň pálí? Tohle ses naučil zkušeností. Odkud tedy pochází naše poznání: z rozumu, nebo ze zkušenosti?

Na tuto otázku odpovídali filozofové novověku (17.–18. století) dvěma způsoby. Ten spor pomohl vzniku moderní vědy, která kombinuje obojí: rozumové úvahy i pokusy.

Nové pojmy

NovověkObdobí evropských dějin zhruba od konce 15. století. Ve filozofii začíná důvěra v rozum a vědu.Doba Galilea, Newtona, Descarta.
RacionalismusNázor, že hlavním zdrojem jistého poznání je rozum (latinsky ratio). Některé ideje máme vrozené.Matematické pravdy poznáme čistým myšlením.
EmpirismusNázor, že veškeré poznání pochází ze smyslové zkušenosti (řecky empeiria).Že je led studený, víš, protože jsi ho držel.
Dedukce × indukceDedukce: z obecného pravidla odvodím jednotlivý případ (metoda racionalistů). Indukce: z mnoha jednotlivých pozorování odvodím obecné pravidlo (metoda empiristů).Dedukce: všechny kovy vedou proud, měď je kov → měď vede proud. Indukce: 100 labutí bylo bílých → všechny labutě jsou bílé (což neplatí).

René Descartes: pochybuj o všem

Descartes (1596–1650) chtěl najít něco naprosto jistého.
Začal pochybovat o všem: smysly klamou, možná i sním.
Ale o jedné věci pochybovat nemohl: že právě pochybuje – tedy myslí.
Kdo myslí, musí existovat. Odtud: „Myslím, tedy jsem“ (Cogito ergo sum).

John Locke: nepopsaná deska

John Locke (1632–1704) tvrdil, že dítě se rodí jako *tabula rasa – nepopsaná deska*. Žádné vrozené ideje nemá. Všechno do mysli „napíše“ až zkušenost. Empiristé to shrnovali větou: „Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech.“

Vyzkoušej si to

Roztřiď jména a myšlenky. Zeptej se: staví na rozumu, nebo na zkušenosti?

Jak by racionalista a empirista vysvětlili, odkud víme, že trojúhelník má součet úhlů 180°?
Racionalista: odvodíme to rozumem (dedukcí) z geometrie, žádné měření nepotřebujeme. Empirista: pojmy jako „úhel“ a „přímka“ jsme nejdřív získali ze zkušenosti s věcmi kolem nás.
Proč Descartes nemohl pochybovat o tom, že pochybuje?
Kdyby o tom pochyboval, zase by pochyboval – tedy myslel. Pochybnost sama dokazuje, že někdo myslí. Proto: myslím, tedy jsem.
✗Empiristé tvrdili, že rozum je zbytečný.
✓Empiristé rozum používali, jen tvrdili, že veškerý materiál k poznání přichází ze smyslů.

Rozum podle nich zkušenosti třídí a spojuje. Nemá ale žádné vrozené ideje, ze kterých by vycházel sám.

Racionalismus: zdrojem poznání je rozum, metoda dedukce (Descartes, Spinoza, Leibniz). Empirismus: zdrojem je zkušenost, metoda indukce (Bacon, Locke, Hume). Descartes: myslím, tedy jsem. Locke: tabula rasa.

Kdo co řekl

O čem to je

„Vědění je moc.“ „Myslím, tedy jsem.“ „Člověk člověku vlkem.“ Tyhle věty znáš možná z filmů nebo reklam. Všechny pocházejí od filozofů 17. a 18. století.

Tito myslitelé změnili Evropu: položili základy moderní vědy, lidských práv i demokracie. Ukážeme si je postupně, jak šli v čase za sebou.

Nové pojmy

RacionalismusSměr, podle kterého je zdrojem poznání rozum. Metodou je dedukce – z obecného odvozujeme jednotlivé.Descartes, Spinoza, Leibniz.
EmpirismusSměr, podle kterého je zdrojem poznání smyslová zkušenost. Metodou je indukce – z jednotlivých pozorování odvodíme obecné.Bacon, Locke, Berkeley, Hume.
SkepticismusPostoj, který zpochybňuje, že můžeme něco vědět jistě.Hume pochyboval, že poznáme příčinnost.

Myslitelé v časové řadě

Francis Bacon (1561–1626): „Vědění je moc.“ Prosazoval indukci a pokusy. Varoval před idoly – předsudky, které kazí poznání.
Thomas Hobbes (1588–1679): „Člověk člověku vlkem.“ V knize Leviathan popsal stát vzniklý společenskou smlouvou.
René Descartes (1596–1650): „Myslím, tedy jsem.“ Otec novověké filozofie a racionalismu. Metodicky pochyboval o všem.
John Locke (1632–1704): mysl novorozence je *tabula rasa (nepopsaná deska). Lidé mají přirozená práva* na život, svobodu a majetek.
George Berkeley (1685–1753): „Být znamená být vnímán.“ Věci existují, jen pokud je někdo vnímá.
David Hume (1711–1776): příčinnost je jen zvyk. Vidíme, že po jednom jevu následuje druhý, ale nutné spojení nevidíme.

Vyzkoušej si to

Otoč karty. Než se podíváš, zkus přiřadit výrok a hlavní myšlenku.

  • Francis Bacon (1561–1626) – Vědění je moc. Indukce, idoly (předsudky).
  • Thomas Hobbes (1588–1679) – Člověk člověku vlkem. Leviathan, společenská smlouva.
  • René Descartes (1596–1650) – Myslím, tedy jsem (Cogito ergo sum).
  • John Locke (1632–1704) – Tabula rasa. Přirozená práva: život, svoboda, majetek.
  • George Berkeley (1685–1753) – Být znamená být vnímán.
  • David Hume (1711–1776) – Příčinnost je jen zvyk. Skepticismus.
Hume: „Vidím, že kulečníková koule narazí do druhé a ta se rozjede. Ale že ji první koule nutně rozjela, nevidím.“ Co tím myslí?
Smysly ukazují jen to, že jeden jev následuje po druhém. Nutnost spojení do věcí vkládá náš zvyk – viděli jsme to už mnohokrát. Proto příčinnost podle Huma rozumem ani smysly jistě nepoznáme.

Osvícenství

OsvícenstvíMyšlenkové hnutí 18. století: důvěra v rozum, vzdělání a pokrok, kritika předsudků a zvůle panovníků.Vznik encyklopedií, boj za náboženskou toleranci.
  • Montesquieu – dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní.
  • J.-J. Rousseau – společenská smlouva, obecná vůle lidu.
  • Voltaire – tolerance, svoboda myšlení, kritika církevní moci.
Seřaď podle data narození: Locke, Bacon, Hume, Descartes.
Bacon (1561) → Descartes (1596) → Locke (1632) → Hume (1711).
✗„Myslím, tedy jsem“ řekl John Locke.
✓Je to výrok racionalisty René Descarta. Locke byl empirista a mluvil o tabula rasa.

Výrok vznikl z Descartovy metodické pochybnosti – typického postupu racionalisty, který hledá jistotu v rozumu.

Bacon: vědění je moc. Descartes: myslím, tedy jsem. Hobbes: člověk člověku vlkem. Locke: tabula rasa. Berkeley: být znamená být vnímán. Hume: příčinnost je zvyk. Osvícenství (18. stol.): rozum, pokrok, Montesquieu, Rousseau, Voltaire.
⛪Helénismus a středověká filozofie🌌Kant a filozofie 19. století