⛪ Helénismus a středověká filozofie

Jak žít šťastně

O čem to je

Zkoušku jsi pokazil, kamarád tě zradil, svět kolem je nejistý. Jak v tom zůstat v klidu? Tuhle otázku si kladli lidé i před více než 2 000 lety – a jejich rady se dnes znovu čtou v knihách o duševní pohodě.

Po smrti Alexandra Makedonského (323 př. n. l.) se jeho říše rozpadla a řecké městské státy ztratily svobodu. Tomuto období říkáme helénismus. Filozofové se přestali ptát hlavně „z čeho je svět“ a začali řešit: jak žít šťastně, když svět ovlivnit nemohu?

Nové pojmy

HelénismusObdobí od smrti Alexandra Makedonského (323 př. n. l.), kdy se řecká kultura šířila po velké části tehdejšího světa.Řečtina se mluvila od Egypta po Persii.
AtaraxieKlid duše – stav, kdy nás nic nerozhodí. Cíl většiny helénistických škol.Zůstat klidný, i když ujede vlak.

Čtyři rady pro šťastný život

Stoicismus (Zénón z Kitia; později Seneca, Marcus Aurelius): rozliš, co můžeš ovlivnit a co ne. Přijmi osud, ovládej své emoce, žij rozumně a ctnostně.
Epikureismus (Epikúros, škola Zahrada): štěstí je klid duše a nepřítomnost bolesti. Užívej si střídmě jednoduchých radostí a přátelství. „Žij skrytě.“
Kynismus (Antisthenés, Diogenés ze Sinópé): žij co nejprostěji, pohrdej majetkem a společenskými konvencemi. Diogenés prý bydlel v sudu.
Skepticismus (Pyrrhón): jistě nemůžeme vědět nic, proto se zdržuj soudů. Kdo nic netvrdí, toho nic nerozruší.

Vyzkoušej si to

Roztřiď rady a jména. Pro každou kartu si představ, jak by na ujetý vlak zareagoval stoik, epikurejec a kynik.

Ujede ti vlak. Co by poradil stoik?
Odjezd vlaku ovlivnit nemůžeš, tak se kvůli němu netrap. Ovlivnit můžeš jen svou reakci – zůstaň klidný a rozumně vymysli, co dál. Přijmi, co změnit nejde.
Je epikurejec ten, kdo pořád hoduje a pije?
Ne. Epikúros radil střídmost: přejídání a opilost přinášejí bolest. Štěstí je klid duše a nepřítomnost bolesti, prostý chléb a přátelé.
✗Epikureismus učí, že máme hledat co největší požitky.
✓Epikúros učil střídmé radosti a klid duše (ataraxii). Bezuzdné užívání odmítal.

Slovo „epikurejec“ dnes někdy znamená požitkáře, ale Epikúros sám žil skromně.

Po helénismu přišel středověk, kdy se filozofie spojila s křesťanskou vírou: Augustin a Tomáš Akvinský hledali soulad víry a rozumu.

Helénistická filozofie hledá, jak žít šťastně, a cílem je klid duše (ataraxie). Stoicismus: přijmi osud. Epikureismus: střídmé radosti. Kynismus: prostý život. Skepticismus: zdržuj se soudů.

Víra a rozum

O čem to je

Představ si, že věříš v Boha, ale zároveň chceš všechno pochopit rozumem. Dá se existence Boha dokázat? Odporuje víra rozumu? Takové otázky řešili filozofové středověku přes tisíc let.

Ve středověku byla filozofie úzce spojená s teologií – naukou o Bohu. Říkalo se, že je „služkou teologie“. Přesto vznikly myšlenky, které používáme dodnes – třeba „Ockhamova břitva“ ve vědě.

Nové pojmy

TeologieNauka o Bohu a víře, vycházející ze zjevení (u křesťanů z Bible).Co znamená Trojice?
PatristikaFilozofie církevních otců v raném křesťanství (asi 2.–8. stol.). Navazovala hlavně na Platóna.Aurelius Augustinus.
Scholastika„Školská“ filozofie vrcholného středověku (asi 11.–15. stol.), pěstovaná na univerzitách a v klášterních školách. Navazovala hlavně na Aristotela a pracovala s logikou.Tomáš Akvinský.

Čtyři myslitelé za sebou

Aurelius Augustinus (354–430): napsal Vyznání a O obci Boží. Navazoval na Platóna: vedle pozemské obce existuje obec Boží. Hlavní postava patristiky.
Anselm z Canterbury (11. stol.): ontologický důkaz Boží existence. Bůh je „to, nad co nelze myslet nic většího“ – a takové bytí musí existovat i ve skutečnosti.
Tomáš Akvinský (1225–1274): vrchol scholastiky. Spojil křesťanství s Aristotelem. Formuloval pět cest – pět důkazů Boží existence.
Vilém Ockham (14. stol.): Ockhamova břitva – nezaváděj víc předpokladů, než je nutné.
  • 354 Narození Augustina
  • 426 Augustin dokončuje O obci Boží
  • 1078 Anselm: ontologický důkaz
  • 1225 Narození Tomáše Akvinského
  • 1274 Smrt Tomáše Akvinského

Prohlédni si osu a všimni si, že mezi Augustinem a Tomášem leží téměř 900 let.

Spor o univerzálie

UniverzálieObecné pojmy – „obecniny“, které nepatří jedné věci, ale celé skupině.„Člověk“, „strom“, „červenost“.
  • Realismus: obecniny skutečně existují, samostatně.
  • Nominalismus: obecniny jsou jen jména (latinsky nomen), skutečně existují jen jednotlivé věci. Zastával ho např. Ockham.
Existuje „člověk“ jako takový, nebo jen Petr, Jana a Karel? Jak odpoví realista a jak nominalista?
Realista: obecný „člověk“ existuje skutečně, jednotliví lidé na něm mají podíl. Nominalista: existují jen Petr, Jana a Karel; „člověk“ je jen jméno, kterým je společně označujeme.
Dvě vysvětlení, proč nejde světlo: 1) vyhořela žárovka, 2) zlí skřítci ukradli proud. Co doporučí Ockhamova břitva?
Vybrat vysvětlení s méně předpoklady – vyhořelou žárovku. Skřítci jsou zbytečný předpoklad navíc.

Středověku předcházel helénismus, kdy filozofové hledali klid duše (ataraxii): stoici (Seneca) radili přijmout osud, epikurejci (Epikúros) střídmé radosti, kynici (Diogenés) prostý život, skeptici (Pyrrhón) zdržet se soudů.

✗Scholastika je filozofie církevních otců raného křesťanství.
✓To je patristika (Augustin). Scholastika je pozdější školská filozofie (Tomáš Akvinský).

Pomůcka: patres = otcové (patristika), schola = škola (scholastika).

Patristika: Augustin, navazuje na Platóna. Scholastika: Tomáš Akvinský, navazuje na Aristotela, pět cest. Anselm: ontologický důkaz. Ockham: břitva a nominalismus.
🏛️Sókratés, Platón, Aristotelés🔭Novověk: racionalismus a empirismus