🗿 Filozofie 20. století

Sisyfos

O čem to je

V řeckém mýtu dostal Sisyfos od bohů trest: valit obrovský kámen do kopce. Těsně pod vrcholem mu kámen vždy sklouzne dolů a on musí začít znovu. Navždy. Nezní to trochu jako školní týden nebo práce v továrně?

Ve 20. století zažila Evropa dvě světové války. Mnoho lidí ztratilo jistotu, že svět má nějaký daný smysl. Existencialisté se ptali: Jak žít, když smysl není předem daný? Jejich odpověď – že jsme svobodní a odpovědní za to, kým se staneme – je dodnes inspirativní.

Nové pojmy

ExistenceProstý fakt, že jsem – že existuji.Narodil ses a žiješ.

Esence (podstata)To, čím věc je – její předem daný účel a vlastnosti.Esence nože: řezat. Nůž byl vyroben právě proto.

ExistencialismusFilozofický směr 20. století, který zkoumá lidskou existenci, svobodu, odpovědnost a úzkost.Jean-Paul Sartre, Albert Camus, Martin Heidegger.

AbsurditaRozpor mezi touhou člověka po smyslu a světem, který žádný jasný smysl nenabízí.Sisyfova nekonečná práce.

Sartre: existence předchází esenci

Nůž má esenci dřív, než vznikne: výrobce ví, k čemu bude.

U člověka je to podle Jeana-Paula Sartra naopak: nejprve existuje, a teprve pak se svými volbami určuje, kým je.

Proto existence předchází esenci.

Člověk se nemůže vymlouvat na povahu, výchovu ani osud – je „odsouzen ke svobodě“.

Z plné odpovědnosti plyne úzkost – ale i velká možnost.

Camus: šťastný Sisyfos

Albert Camus v eseji Mýtus o Sisyfovi vidí v Sisyfovi obraz lidského údělu: život je absurdní, nemá daný smysl. Přesto se nemáme vzdát. Sisyfos svůj úděl přijme a vzepře se mu – proto končí slavnou větou: „Sisyfa si musíme představit šťastného.“

Kamarád říká: „Nemůžu za to, že jsem líný, to je moje povaha.“ Co by mu odpověděl Sartre?

Žádná předem daná povaha (esence) neexistuje. Kým jsi, určují tvé volby. Kdo se vymlouvá na povahu, utíká před vlastní svobodou a odpovědností.

Proč si podle Camuse máme Sisyfa představit šťastného?

Sisyfos ví, že jeho práce nemá konec ani smysl, ale přijme to a nevzdá se. Tím se stává pánem svého osudu. Smysl si člověk musí najít sám.

Vyzkoušej si to

Otoč karty. Ke každému filozofovi si nejdřív zkus vzpomenout jednu myšlenku.

Jean-Paul Sartre – Existence předchází esenci. Člověk je odsouzen ke svobodě.
Albert Camus – Mýtus o Sisyfovi, absurdita. Sisyfa si musíme představit šťastného.
Martin Heidegger – Bytí a čas. Zkoumal smysl bytí a lidskou existenci.
Edmund Husserl – Zakladatel fenomenologie: „K věcem samým!“ Narodil se v Prostějově.
Jan Patočka – Český filozof, péče o duši, mluvčí Charty 77.

Vedle existencialismu vznikly i další směry: fenomenologie (Husserl, Patočka – popsat věci tak, jak se nám ukazují), analytická filozofie (Russell, Wittgenstein – rozbor jazyka a logiky) a kritický racionalismus (Popper – vědecká teorie musí jít vyvrátit).

✗Existencialismus tvrdí, že život nemá smysl, takže je jedno, co dělám.

✓Existencialisté tvrdí, že smysl není předem daný – a proto ho člověk musí vytvořit svými volbami a nese za ně plnou odpovědnost.

Právě proto, že nic není dané, záleží na každém rozhodnutí. Lhostejnost je také volba.

Existencialismus: existence předchází esenci (Sartre), člověk je odsouzen ke svobodě a odpovědnosti. Camus: život je absurdní, přesto „Sisyfa si musíme představit šťastného“.

Směry a jména

O čem to je

Filozofie 20. století se rozběhla do mnoha směrů. Jedni zkoumali, jak se nám svět ukazuje. Druzí lidskou svobodu. Třetí jazyk. Čtvrtí, co dělá vědu vědou. A někteří platili za svou filozofii i životem – jako Čech Jan Patočka.

Tyto směry dodnes ovlivňují vědu, psychologii, umění i politiku. Naučíš se je rozlišit podle hlavní myšlenky a předních jmen.

Nové pojmy

FenomenologieSměr, který chce popsat věci tak, jak se nám ukazují ve vědomí, bez předsudků a hotových teorií. Heslo: „K věcem samým!“Ne „co je strom podle botaniky“, ale jak strom skutečně prožívám.

ExistencialismusSměr o lidské existenci, svobodě, odpovědnosti a úzkosti. Člověk nemá předem danou podstatu (esenci) – utváří se svými volbami.„Existence předchází esenci.“ (Sartre)

Analytická filozofieSměr, který řeší filozofické problémy rozborem jazyka a logiky. Mnoho sporů podle ní vzniká z nejasných slov.Co přesně znamená slovo „existovat“?

FalzifikacePrincip Karla Poppera: teorie je vědecká, jen pokud ji lze v principu vyvrátit pokusem nebo pozorováním.„Všechny labutě jsou bílé“ je vědecké – vyvrátí ho jediná černá labuť.

Přehled směrů

směr	představitelé	myšlenka
fenomenologie	Husserl, Patočka	zpět k věcem samým
existencialismus	Heidegger, Sartre, Camus	svoboda, odpovědnost, úzkost
analytická filozofie	Russell, Wittgenstein	rozbor jazyka a logiky
kritický racionalismus	Popper	falzifikace, otevřená společnost
postmoderna	Lyotard, Derrida	konec velkých vyprávění

Jména, která musíš znát

Edmund Husserl – zakladatel fenomenologie, narodil se v Prostějově (1859).
Martin Heidegger – dílo Bytí a čas (1927).
Jean-Paul Sartre – „Existence předchází esenci.“
Albert Camus – esej Mýtus o Sisyfovi, absurdita.
Ludwig Wittgenstein – „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.“
Karl Popper – falzifikace, otevřená společnost.
Jan Patočka (1907–1977) – český fenomenolog, Husserlův žák, myšlenka péče o duši. Jeden z prvních mluvčích Charty 77; zemřel po výsleších Státní bezpečnosti.

Vyzkoušej si to

Roztřiď filozofy podle směru.

Je výrok „Zítra se buď stane něco, nebo nestane“ vědecká teorie podle Poppera?

Není. Žádné pozorování ho nemůže vyvrátit – platí vždy. Podle falzifikace je vědecké jen to, co by šlo v principu vyvrátit.

Podle Poppera: „Pití vody zlepšuje paměť.“ Je to vědecké tvrzení?

Ano – dá se ověřit pokusem (porovnat skupiny, které pijí víc a méně) a pokus ho může vyvrátit. To, zda je pravdivé, je jiná otázka.

✗Podle Poppera je vědecká teorie ta, kterou lze s jistotou dokázat navždy.

✓Podle Poppera nelze teorii nikdy definitivně dokázat, jen vyvrátit. Vědecká je ta, kterou vyvrátit lze.

Ani milion bílých labutí nedokáže, že černá neexistuje. Jedna černá labuť ale teorii vyvrátí.

Fenomenologie (Husserl, Patočka): k věcem samým. Existencialismus (Heidegger, Sartre, Camus): svoboda a odpovědnost. Analytická filozofie (Russell, Wittgenstein): jazyk a logika. Popper: falzifikace.

🌌Kant a filozofie 19. století🧭Etika a etické teorie