Kamarádka ti včera řekla: „Jsem unavená.“ Dnes to přeposíláš: „Řekla, že byla unavená.“ Ve španělštině (stejně jako v angličtině) se při převyprávění posouvají časy o krok do minulosti. Čeština to nedělá, proto je to pro nás chyták.
Nepřímou řeč potřebuješ, kdykoli předáváš zprávu, vyprávíš rozhovor nebo píšeš sloh.
Je-li uvozovací sloveso v přítomnosti (dice que), čas se nemění: Dice que está cansada. Posun nastává po minulém slovese: dijo que, explicó que, contó que.
| Přímá řeč | → Nepřímá řeč (po dijo que) | Příklad |
|---|---|---|
| presente | imperfecto | «Tengo hambre.» → Dijo que tenía hambre. |
| pretérito perfecto | pluscuamperfecto | «He terminado.» → Dijo que había terminado. |
| indefinido | pluscuamperfecto (nebo beze změny) | «Llegué ayer.» → Dijo que había llegado el día anterior. |
| futuro | condicional | «Vendré mañana.» → Dijo que vendría al día siguiente. |
| imperfecto | beze změny | «Era tarde.» → Dijo que era tarde. |
| rozkaz | que + imperfecto de subjuntivo | «¡Estudia!» → Me dijo que estudiara. |
| Přímá řeč | Nepřímá řeč |
|---|---|
| hoy | aquel día / ese día |
| mañana | al día siguiente |
| ayer | el día anterior |
| aquí | allí |
| este | ese / aquel |
| yo, mi | él / ella, su |
Po minulém dijo que se presente posouvá na imperfecto. (Bez posunu jen tehdy, když to platí i teď a chceme to zdůraznit.)
Lucas byl nemocný a nebyl ve škole. Večer mu Sara převypráví, co kdo říkal. Celý její rozhovor je nepřímá řeč: „Učitel říkal, že…“, „Pablo se ptal, jestli…“.
Uvidíš i to, jak se převádějí otázky.
| Přímá řeč | Sara převypráví |
|---|---|
| Profesora: «El examen será el lunes.» | La profesora dijo que el examen sería el lunes. |
| Pablo: «¿Está Lucas enfermo?» | Pablo preguntó si estabas enfermo. |
| Marta: «He leído el libro dos veces.» | Marta contó que había leído el libro dos veces. |
| Profesora: «¿Dónde está el cuaderno de Lucas?» | La profesora preguntó dónde estaba tu cuaderno. |
| Profesora: «Haced el ejercicio 5.» | La profesora nos dijo que hiciéramos el ejercicio 5. |
Všimni si: Lucas se změnil na tú (estabas, tu cuaderno), protože Sara mluví přímo s ním. V nepřímé řeči se zájmena přizpůsobí tomu, kdo komu vypráví.
Ve spisovné řeči stačí preguntó si. Spojení que si se objevuje v hovoru, ale do slohu se nehodí.