Ve firmě pracuje 5 lidí. Čtyři berou 20, 22, 24 a 26 tisíc, šéf 108 tisíc. Inzerát hlásá: „Průměrný plat u nás je 40 000 Kč!“ Je to pravda – a přesto to zavádí.
Statistika popisuje velké množství čísel několika málo údaji. Musíš ale vědět, co který údaj říká, abys nenaletěl novinám, reklamě ani politikům.
Šéfův sloupec je pětkrát delší než ostatní. Tahle jediná hodnota vytáhne průměr na 40, i když čtyři lidé z pěti berou méně než 27.
Medián (24) popisuje „typického zaměstnance“ mnohem lépe. Je odolný vůči extrémním hodnotám – šéf by mohl brát i milion a medián se nezmění.
Průměr je citlivý na extrémně velké nebo malé hodnoty. U platů, cen bytů apod. se proto uvádí medián.
Dvě třídy mají průměr známek 3. V jedné mají všichni trojku, ve druhé půlka jedničky a půlka pětky. Průměr je stejný, ale třídy jsou úplně jiné. To měří rozptyl.
Relativní četnost říká, jaká část souboru má danou hodnotu: 6 jedniček z 24 žáků = 6/24 = 25 %.
Výsledky přijímaček, měření teploty, ankety – všude dostaneš hromadu čísel. Abys je mohl porovnat, shrneš je do několika charakteristik: kde je střed a jak jsou data rozházená.
Tady jsou přesné postupy výpočtu krok za krokem.
| Charakteristika | Jak spočítat |
|---|---|
| aritmetický průměr x̄ | (x₁ + x₂ + … + xₙ) / n |
| medián | seřaď; lichý počet → prostřední hodnota, sudý → průměr dvou prostředních |
| modus | nejčastější hodnota |
| rozptyl s² | průměr druhých mocnin odchylek: ((x₁ − x̄)² + … + (xₙ − x̄)²) / n |
| směrodatná odchylka s | √(rozptyl) |
Podívej se na četnosti známek ve třídě 24 žáků. Modus je hodnota s nejdelším sloupcem.
Při sudém počtu hodnot (8) nejsou jedna, ale dvě prostřední (4. a 5.). Medián je jejich průměr.