Komplexní číslo je bod v rovině. Bod můžeš popsat dvěma způsoby: „3 doprava a 4 nahoru“ – nebo „5 kroků pod úhlem 53°“. Ten druhý popis je jako navigace kompasem: vzdálenost a směr.
A má kouzelnou vlastnost: násobení komplexních čísel se v něm změní na otáčení a natahování. Proto ho používá elektrotechnika (fáze proudu) a počítačová grafika (rotace).
Zkus si úhly: nastav 45° (směr k číslu 1 + i), 90° (číslo i), 180° (číslo −1).
Při násobení dvou komplexních čísel se absolutní hodnoty násobí a argumenty sčítají. Násobení číslem i je tedy otočení o 90° (|i| = 1, argument 90°).
Mocnina neumocňuje kosinus a sinus zvlášť – násobí úhel. Je to otočení n-krát o φ.
Rovnice z³ = 1 má v ℂ tři kořeny: 1 a dvě další čísla s |z| = 1 a argumenty 120° a 240°. Třikrát otočeno o 120° dá 360° – zpátky na 1. Kořeny leží ve vrcholech rovnostranného trojúhelníku.
Obecně zⁿ = a má n kořenů ve vrcholech pravidelného n-úhelníku se středem v počátku.
Spočítat (1 + i)²⁰ roznásobováním by trvalo věčnost. V goniometrickém tvaru je to na dva řádky. Proto se vyplatí umět mezi tvary přecházet.
Algebraický tvar a + bi je dobrý na sčítání. Goniometrický na násobení, dělení, mocniny a odmocniny.
První krok je Pythagorova věta: pro 1 + i nastav odvěsny 1 a 1, přepona je √2.
| Operace | Absolutní hodnota | Argument |
|---|---|---|
| z₁ · z₂ | |z₁| · |z₂| | φ₁ + φ₂ |
| z₁ / z₂ | |z₁| / |z₂| | φ₁ − φ₂ |
| zⁿ (Moivreova věta) | |z|ⁿ | n · φ |
| ⁿ√z (n kořenů) | ⁿ√|z| | (φ + 2kπ)/n, k = 0, …, n − 1 |
Kořeny kvadratické rovnice s reálnými koeficienty a D < 0 jsou vždy komplexně sdružené (a ± bi). Např. x² + 2x + 5 = 0: D = −16, x = −1 ± 2i.
Argument je úhel, ne číslo samotné. Bod −1 leží vlevo od počátku, do jeho směru se otočíš o půl otáčky.