Ujedeš 120 km za 2 hodiny – průměrná rychlost 60 km/h. Ale tachometr ukazuje rychlost v tomto okamžiku: teď 50, teď 90. Jak spočítat rychlost v jediném okamžiku, když za nulový čas neujedeš nic?
Odpověď je derivace. Říká, jak rychle se něco mění právě teď: rychlost auta, růst populace, změna ceny. Je to nejpoužívanější nástroj vyšší matematiky.
s(t) = t². Průměrná rychlost od 4 s do: 5 s → 9; 4,1 s → 8,1; 4,01 s → 8,01; 4,001 s → 8,001. Blíží se k 8. To je okamžitá rychlost v čase 4 s: s′(4) = 8.
Obecně pro x²: ((x + h)² − x²)/h = (2xh + h²)/h = 2x + h. Pro h → 0 zbyde 2x. Proto (x²)′ = 2x.
Derivace v bodě je směrnice tečny – jak strmě graf v tom místě stoupá. Pro y = x² v bodě x = 1: f′(1) = 2. Nastav přímku y = 2x − 1 (k = 2, q = −1) – dotýká se paraboly v bodě [1; 1]. Zkus změnit k – přímka parabolu buď protne, nebo mine.
Exponent jde dolů jako činitel a zároveň se o jedničku zmenší.
Počítat derivaci pokaždé přes limitu je zdlouhavé. Stačí znát derivace pár základních funkcí a tři pravidla, jak je kombinovat. Pak zderivuješ prakticky cokoli.
Derivaci potřebuješ k hledání maxim a minim, k fyzice (rychlost, zrychlení) i ekonomii (mezní náklady).
| f(x) | f′(x) |
|---|---|
| c (konstanta) | 0 |
| xⁿ | n · xⁿ⁻¹ |
| √x = x^(1/2) | 1/(2√x) |
| sin x | cos x |
| cos x | −sin x |
| eˣ | eˣ |
| ln x | 1/x |
Procvič si tabulku. Nejdřív odpověz, pak kartičku otoč.
| Pravidlo | Vzorec | Příklad |
|---|---|---|
| součet a násobek | (c·f + g)′ = c·f′ + g′ | (x³ − 3x)′ = 3x² − 3 |
| součin | (f · g)′ = f′g + fg′ | (x · eˣ)′ = eˣ + x eˣ |
| složená funkce | (f(g(x)))′ = f′(g(x)) · g′(x) | (sin 2x)′ = cos 2x · 2 |
Ověř si sklon na grafu: parabola y = x² v bodě [1; 1] stoupá stejně strmě jako přímka s k = 2. Posuň b a c a sleduj, jak se mění strmost v různých místech.
U složené funkce musíš násobit derivací vnitřku. Zapomenutá vnitřní derivace je nejčastější chyba.