🕯️ Válka v české próze

Osudy postav

O čem to je

Představ si, že ti je osmnáct, jsi poprvé zamilovaný – a kdyby se někdo dozvěděl, koho schováváš ve svém pokoji, zastřelí celou tvou rodinu. Tohle nebyla fantazie, ale realita v Praze roku 1942.

Čeští spisovatelé o válce psali nejlépe tehdy, když ji ukázali očima jednoho člověka: zamilovaného studenta, židovské dívky, kluka, který miluje jazz, nebo obyčejného úředníka, který se stane vrahem. Tyhle knihy pomáhají pochopit, co válka udělá s obyčejným svědomím.

Nové pojmy

Protektorát Čechy a MoravaÚzemí Čech a Moravy obsazené nacistickým Německem v letech 1939–1945.Platily přísné zákony, Židé museli nosit žlutou hvězdu.
HeydrichiádaVlna teroru po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Nacisté popravovali stovky lidí, vypálili Lidice a Ležáky.Za ukrývání kohokoli hrozila smrt celé rodině.
Holokaust (šoa)Vyvražďování Židů nacisty za 2. světové války. Zahynulo asi 6 milionů Židů.Koncentrační a vyhlazovací tábory Terezín, Osvětim.
PatosVznešený, slavnostní až přehnaně citový tón.„Hrdinně padl za vlast!“ – patos. Škvorecký ho záměrně nepoužíval.

Čtyři osudy

Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma (1958): student Pavel ukrývá ve svém pokoji židovskou dívku Ester, která se nepřihlásila do transportu. Zamilují se. Za heydrichiády ji objeví sousedé; Ester vyběhne na ulici, aby Pavla a jeho rodinu nezradila, a je zastřelena.
Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Démanty noci: příběhy Židů a koncentračních táborů. Lustig sám jako chlapec prošel Terezínem i Osvětimí.
Josef Škvorecký – Zbabělci (1958): osmnáctiletý Danny Smiřický prožije v městečku Kostelec konec války v květnu 1945. Víc než revoluce ho zajímají holky a jazz. Ukazuje, že dospělí „hrdinové“ často jen pózují.
Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol (1967): zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl je vzorný otec, mluví vlídně a sladce. Pod vlivem nacistů se z něj stane vrah vlastní rodiny.

Vyzkoušej si to

Ke každému autorovi si vybav dílo, pak otoč.

  • Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma
  • Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Démanty noci
  • Josef Škvorecký – Zbabělci
  • Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol
Proč se Otčenáškův román jmenuje Romeo, Julie a tma?
Krok 1: Je to příběh dvou mladých milenců, jejichž láska je zakázaná – jako u Shakespeara. Krok 2: Překážkou nejsou znepřátelené rody, ale nacistický teror – „tma“. Krok 3: Stejně jako u Shakespeara končí láska smrtí.
Jak se Kopfrkingl změní ve vraha?
Krok 1: Je pokrytecky „dobrý“, mluví o soucitu a „vysvobození duše“. Krok 2: Nacistický přítel ho přesvědčí, že má v sobě „německou krev“. Krok 3: Aby se zbavil „nečisté“ rodiny (žena má židovské předky), zabije ženu a syna – a pořád si myslí, že dělá dobro. Fuks ukazuje, jak ideologie z obyčejného člověka udělá zrůdu.
✗Zbabělci byli po vydání oslavováni jako vzor socialistického realismu.
✓Zbabělci roku 1958 vyvolali skandál a byli staženi z prodeje.

Komunistický režim chtěl válku líčit hrdinsky. Škvorecký ukázal pózy, zbabělost a jazz místo revolučního nadšení – a psal hovorovým jazykem.

Po válce se o ní psalo z pohledu jednotlivce – strach, vina, ztráta nevinnosti. Otčenášek (Romeo, Julie a tma), Lustig (Židé a tábory), Škvorecký (Zbabělci, Danny Smiřický), Fuks (Spalovač mrtvol, Kopfrkingl).

Karty a čas

O čem to je

Stejnou válku je možné popsat jako hrdinský epos, nebo jako příběh člověka, který se bojí. Jak se o válce psalo, záviselo i na tom, kdy kniha vyšla – a co tehdy dovolil komunistický režim.

Tady si díla seřadíš v čase a uvidíš, jak se pohled na válku měnil: od oslavy hrdinů hned po válce k osobním, často nepohodlným příběhům 50. a 60. let.

Nové pojmy

Pražské povstáníPovstání Pražanů proti německým okupantům na konci války, 5.–9. května 1945. Lidé stavěli barikády.Drdova Němá barikáda.
Socialistický realismusPovinný styl literatury po roce 1948: kladný hrdina, optimismus, oslava komunistů. Válka měla být líčena hrdinsky.Škvorecký ho porušil, a proto měl problémy.
Ich-formaVyprávění v první osobě – vypravěč je postava.Danny Smiřický vypráví Zbabělce sám.
GroteskaSpojení komického a hrůzného, přehnané až k absurditě.Kopfrkinglovy sladké řeči o „vysvobození“, zatímco vraždí.

Karty

Ke každému autorovi si vybav dílo, pak otoč.

  • Jan Drda – Němá barikáda (povídky o Pražském povstání)
  • Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma
  • Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Démanty noci
  • Josef Škvorecký – Zbabělci
  • Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol, Pan Theodor Mundstock

Časová osa

Projeď si osu. Rok 1958 přinesl dvě úplně odlišná díla o válce.

  • 1946 Němá barikáda
  • 1958 Zbabělci; Romeo, Julie a tma
  • 1963 Pan Theodor Mundstock
  • 1967 Spalovač mrtvol

Jak se měnil pohled na válku

DobaPohledPříklad
hned po válceoslava odboje a hrdinství obyčejných lidíDrda: Němá barikáda
konec 50. letosobní příběh, láska, strach; i provokaceOtčenášek; Škvorecký: Zbabělci
60. létapsychologie, holokaust, groteskaLustig, Fuks
Proč miluje Danny ve Zbabělcích jazz, a proč je to důležité?
Krok 1: Jazz je pro něj svoboda a radost. Krok 2: Nacisté ho zakazovali, komunisté ho neměli rádi jako „západní“ hudbu. Krok 3: Danny dává přednost jazzu a holkám před velkými hesly. → Odmítá falešné hrdinství kterékoli ideologie.
Proč Lustig píše o táborech tak věrohodně?
Sám je jako židovský chlapec zažil – prošel Terezínem, Osvětimí a uprchl z transportu na konci války. Jeho knihy jsou svědectví z vlastní zkušenosti.
✗Romeo, Julie a tma se odehrává za Mnichova (1938).
✓Odehrává se za heydrichiády (1942).

Klíčová je atmosféra teroru po atentátu na Heydricha: za ukrývání Židovky hrozila smrt celé rodině. Za Mnichova ještě okupace nezačala.

Drda – Němá barikáda (1946). Škvorecký – Zbabělci (1958, skandál). Otčenášek – Romeo, Julie a tma (1958, heydrichiáda). Lustig – tábory. Fuks – Spalovač mrtvol (1967).