🌹 Socrealismus a poezie po roce 1945

Doba

O čem to je

Představ si, že bys ve škole směl psát slohovky jen o tom, jak je všechno skvělé, jak se plní plán a jak je vláda moudrá. Smutek, láska nebo pochybnost by byly zakázané. Přesně takové pravidlo platilo pro české spisovatele po roce 1948.

Ukážeme si, jak komunistický režim literaturu svazoval – a jak se básníci postupně vraceli k tomu podstatnému: k obyčejnému dni, k domovu, k mamince. Z tohoto zápasu vzešel i jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Nové pojmy

Únor 1948Převzetí moci komunistickou stranou v Československu. Začala vláda jedné strany, cenzura a politické procesy, trvala do roku 1989.Mnoho autorů nesmělo publikovat, jiní emigrovali.
Socialistický realismus (socrealismus)Povinný styl umění podle sovětského vzoru. Literatura měla být optimistická, oslavovat budování socialismu a kladného hrdinu – dělníka nebo družstevníka.Báseň o úderníkovi, který splnil plán na 200 %.
PropagandaŠíření názorů, které mají lidi přesvědčit pro určitou politiku – často jednostranně a nepravdivě.Plakáty „Se Sovětským svazem na věčné časy“.
SchematismusPsaní podle předem daného schématu: černobílé postavy (dobrý komunista × zlý kulak), předvídatelný děj, šťastný konec.Každá kniha končí splněním plánu a porážkou „nepřítele“.

Vývoj krok za krokem

1948: komunisté převezmou moc. Mnozí svobodní autoři nesmějí publikovat (např. Vladimír Holan), jiní jsou ostře kritizováni (Seifert).
Počátek 50. let: vládne socrealismus a schematismus. Literatura se stává propagandou.
1956: na sjezdu spisovatelů Seifert a další žádají, aby spisovatelé byli „svědomím národa“ a pravdu nezamlčovali.
2. polovina 50. let: kolem časopisu Květen vzniká poezie všedního dne – místo hesel obyčejné věci: tramvaj, kuchyně, práce v laboratoři (Miroslav Holub).
60. léta: další uvolnění – Hrubín, Skácel, Seifert píšou osobní lyriku.
1984: Jaroslav Seifert dostává jako jediný Čech Nobelovu cenu za literaturu.

Vyzkoušej si to

Roztřiď znaky: patří k povinnému socrealismu, nebo ke svobodné tvorbě?

Báseň: „Kombajny zpívají v polích, družstvo plní plán, šťastný je náš lid pod rudou hvězdou.“ Jaký styl?
Krok 1: Oslava budování a plánu. Krok 2: Kolektivní „náš lid“ místo osobního zážitku. Krok 3: Povinný optimismus. → socialistický realismus, schematická tvorba.
Proč byla poezie všedního dne v 50. letech vlastně odvážná?
Režim chtěl velká hesla a oslavy. Psát o obyčejné kuchyni, nemoci nebo pochybnosti znamenalo odmítnout propagandu a vrátit poezii skutečného člověka.
✗Poezie všedního dne se soustředila na velká politická hesla.
✓Poezie všedního dne se soustředila na obyčejné věci a zážitky.

Byla právě reakcí na hesla socrealismu. Chtěla ukázat, že i všední den má krásu a smysl.

Po únoru 1948 socrealismus: optimismus, kladný hrdina, propaganda, schematismus. Odpověď: poezie všedního dne (Holub, Květen) a návrat k osobní lyrice. Seifert – Nobelova cena 1984.

Básníci

O čem to je

Píseň „Stříhali dohola malého chlapečka“ zpívaly generace u táboráku. Básně o mamince, o morovém sloupu na Staroměstském náměstí, krátká moravská čtyřverší – to všechno je česká poezie po roce 1945.

Tady poznáš pět básníků. Každý měl svůj hlas – a každý se musel nějak vyrovnat s dobou, kdy psát svobodně bylo nebezpečné.

Nové pojmy

LyrikaPoezie, která vyjadřuje pocity a nálady, ne příběh.Seifertova Maminka.
ČtyřveršíKrátká báseň nebo sloka o čtyřech verších (řádcích).Typická forma Jana Skácela.
Socialistický realismusPovinný optimistický styl po roce 1948, který oslavoval komunismus a dělníka.Básníci, kteří ho odmítli, nesměli často publikovat.
Charta 77Prohlášení z roku 1977, které upozorňovalo, že komunistický režim porušuje lidská práva. Podepsat ho bylo riskantní.Podepsal ho i Jaroslav Seifert.
Poezie všedního dneProud 2. poloviny 50. let: poezie o obyčejných věcech místo politických hesel.Miroslav Holub.

Pět básníků

  • Jaroslav Seifert (1901–1986) – v mládí v Devětsilu, později lyrik vzpomínek, domova a ženy: Maminka, Morový sloup. Signatář Charty 77. Nobelova cena 1984.
  • František Hrubín – Romance pro křídlovku: vzpomínka na mladou lásku na jihočeské pouti a na ztracené mládí. Známé jsou i jeho básně pro děti.
  • Jan Skácel – brněnský básník, krátká, hutná čtyřverší s moravskou krajinou: Hodina mezi psem a vlkem.
  • Miroslav Holub – lékař a vědec (imunolog), poezie všedního dne, střídmý, skoro vědecký pohled.
  • Josef Kainar – básník a písničkář: Stříhali dohola malého chlapečka.

Vyzkoušej si to

U každého jména řekni dílo, pak kartu otoč.

  • Jaroslav Seifert – Morový sloup, Maminka; Nobelova cena 1984
  • František Hrubín – Romance pro křídlovku
  • Jan Skácel – Hodina mezi psem a vlkem; čtyřverší, Morava
  • Miroslav Holub – lékař-imunolog; poezie všedního dne
  • Josef Kainar – Stříhali dohola malého chlapečka
Báseň má jen čtyři krátké řádky, mluví o moravské krajině a v posledním verši přinese hlubokou myšlenku. Čí styl?
Krátká forma (čtyřverší) + Morava + zhuštěná myšlenka → Jan Skácel.
Proč je Seifertova Nobelova cena tak výjimečná?
Krok 1: Je to jediná Nobelova cena za literaturu pro českého autora. Krok 2: Dostal ji roku 1984, kdy byl jako signatář Charty 77 pro režim nepohodlný. Krok 3: Režim o ní mlčel – a Seifert si ji pro nemoc nemohl ani převzít osobně.
✗Nobelovu cenu za literaturu dostal Vladimír Holan.
✓Nobelovu cenu za literaturu dostal Jaroslav Seifert (1984).

Holan je velký básník, ale cenu nedostal. Seifert je jediný Čech s Nobelovou cenou za literaturu.

Seifert (Maminka, Morový sloup, Nobel 1984), Hrubín (Romance pro křídlovku), Skácel (čtyřverší, Morava), Holub (poezie všedního dne, imunolog), Kainar (Stříhali dohola…).
🕯️Válka v české próze🎷60. léta: próza a divadlo