⚫ Totalitní režimy mezi válkami

Porovnání

O čem to je

Představ si stát, kde smí existovat jen jedna strana, noviny píšou jen to, co dovolí vláda, za vtip o vůdci jdeš do vězení a soused tě může udat tajné policii. Ve 20. a 30. letech takové státy vznikly v Itálii, Německu a Sovětském svazu.

Těmto režimům říkáme totalitní. Když jim porozumíš, poznáš jejich znaky i dnes – a pochopíš, jak vedly ke druhé světové válce.

Nové pojmy

DemokracieVláda, kterou lidé svobodně volí a mohou ji ve volbách vyměnit. Platí svoboda slova a více stran soupeří o hlasy.
Totalitní režimRežim, který chce ovládat úplně všechno (totus = celý): politiku, hospodářství, školy, kulturu i soukromý život. Jedna strana, jeden vůdce, žádná opozice.
IdeologieSoubor myšlenek, který režim prohlásí za jedinou pravdu a podle něj vychovává lidi.
PropagandaSoustavné šíření jednostranných, často lživých informací, aby lidé věřili režimu.
Kult osobnostiUctívání vůdce jako neomylného „otce národa“: portréty, sochy, oslavné písně.

Tři ideologie

FašismusItalský režim: národ a stát nade vše, oslava síly a války, nenávist k demokracii a komunismu.
NacismusNěmecká podoba fašismu s rasovou teorií: Němci („árijci“) jsou „nadřazená rasa“, Židé a Slované „méněcenní“. Cílem byl životní prostor na východě.
Komunismus (stalinismus)Sovětský režim: má vzniknout beztřídní společnost bez soukromého vlastnictví; ve skutečnosti diktatura komunistické strany a Stalina.

Porovnání

ItálieNěmeckoSSSR
ideologiefašismusnacismuskomunismus
vůdceMussoliniHitlerStalin
k moci1922 pochod na Řím1933 kancléřempo smrti Lenina (1924)
ozbrojenci / symbolčerné košileSA, SSRudá armáda
represeOVRAgestapo, koncentrační táboryNKVD, gulagy

Roztřiď znaky a pojmy podle režimu:

Hitler se k moci dostal legálně. Jak je možné, že pak vládl jako diktátor?
V lednu 1933 ho prezident jmenoval kancléřem. Už v březnu 1933 prosadil zmocňovací zákon, který mu dovolil vydávat zákony bez parlamentu. Pak zakázal ostatní strany a odbory. Demokracii zničil zevnitř jejími vlastními nástroji.
Co měly fašismus a komunismus společného, když byly nepřátelé?
Obě byly totalitní: jedna strana, kult vůdce, propaganda, tajná policie, teror, tábory a kontrola celé společnosti. Lišily se ideologií (národ a rasa × třída), ne metodami vlády.
✗Hitler se k moci dostal vojenským převratem.
✓Hitler byl jmenován kancléřem legálně (1933) a demokracii pak zlikvidoval.

Jeho pokus o puč v roce 1923 selhal. Poučil se a moc získal přes volby a jmenování.

Totalitní režimy (Mussolini, Hitler, Stalin) mají společné: jednu stranu, kult vůdce, propagandu, tajnou policii a teror.

Cesta k válce

O čem to je

Jak je možné, že jen 20 let po první světové válce vypukla další, ještě strašnější? Nebyl to náhlý výbuch. Byla to řada kroků, ve kterých diktátoři zkoušeli, co jim projde – a ono jim to procházelo.

Projdeme rok po roku 1929–1939. U každého kroku si všimni, jak reagovaly demokracie.

Nové pojmy

Totalitní režimDiktatura, která ovládá celou společnost: jedna strana, vůdce, propaganda, tajná policie. Ve 30. letech: fašistická Itálie (Mussolini, u moci od pochodu na Řím 1922), nacistické Německo (Hitler), stalinský SSSR (Stalin).
Hospodářská krizePrudký pokles výroby a obchodu: firmy krachují, lidé přicházejí o práci. Velká krize začala krachem na newyorské burze v říjnu 1929.
AppeasementPolitika ústupků agresorovi v naději, že se spokojí a nebude válčit. Vedly ji Británie a Francie vůči Hitlerovi.
AnšlusPřipojení Rakouska k Německu (březen 1938).
RemilitarizaceZnovu umístit vojsko tam, kde to bylo zakázáno.Porýní – německé území u francouzské hranice – mělo být podle Versailles bez vojsk.

Rok po roku

1929 – velká krize. Miliony nezaměstnaných hledají „silnou ruku“.
1933 – Hitler kancléřem, rychle ruší demokracii.
1935 – Norimberské zákony: Židé zbaveni občanských práv.
1936 – remilitarizace Porýní; začíná španělská občanská válka (vyhrají nacionalisté generála Franka, s pomocí Hitlera a Mussoliniho).
1936–1938 – v SSSR Velký teror: statisíce popravených.
1938 – anšlus Rakouska; Mnichovská dohoda – ČSR musí vydat pohraničí; listopad – křišťálová noc (pogrom na Židy).
23. 8. 1939 – pakt Ribbentrop–Molotov: Německo a SSSR se dohodli o neútočení a v tajném dodatku si rozdělili východní Evropu.
  • 1929 velká krize
  • 1933 Hitler kancléřem
  • 1935 Norimberské zákony
  • 1936 remilitarizace Porýní, Španělsko
  • 1938 anšlus, Mnichov
  • 1939 pakt Ribbentrop–Molotov

Roztřiď: byl to krok agresora, nebo ústupek demokracií?

Proč velká krize pomohla Hitlerovi?
V Německu bylo přes 6 milionů nezaměstnaných. Lidé ztratili důvěru v demokratické strany. Hitler sliboval práci, pořádek a „odčinění Versailles“ – a jeho strana ve volbách prudce rostla.
Proč selhal appeasement?
Británie a Francie ustupovaly (Porýní, anšlus, Mnichov) v naději na mír. Hitler v tom viděl slabost, jeho požadavky rostly a nakonec napadl Polsko. Ústupky válku jen odložily a agresora posílily.
✗Pakt Ribbentrop–Molotov byl jen smlouva o neútočení.
✓Měl tajný dodatek, ve kterém si Německo a SSSR rozdělily sféry vlivu ve východní Evropě.

Díky němu mohl Hitler napadnout Polsko bez obavy z SSSR – a SSSR pak obsadil východ Polska a Pobaltí.

Krize 1929 → Hitler 1933 → Porýní 1936 → anšlus a Mnichov 1938 → pakt Ribbentrop–Molotov 1939. Appeasement agresory jen povzbudil.
🖋️Versailleský systém a vznik ČSR🏛️První a druhá republika