🖋️ Versailleský systém a vznik ČSR

Mírové smlouvy

O čem to je

Po první světové válce se vítězové sešli v Paříži a rozhodovali o budoucnosti poražených. Překreslili mapu Evropy: zmizely staré říše a vznikly nové státy – mezi nimi Československo.

Mír, který tehdy vznikl, vydržel jen 20 let. Pochopit, proč byl tak křehký, znamená pochopit i cestu ke druhé světové válce.

Nové pojmy

Mírová konferenceJednání států po válce, na kterém se dohodnou podmínky míru. Pařížská mírová konference začala v lednu 1919.
Mírová smlouvaDokument, kterým válka oficiálně končí. Určuje nové hranice a povinnosti poražených.
ReparaceNáhrady válečných škod, které musí poražený platit vítězům.
Versailleský systémCelý poválečný řád vytvořený mírovými smlouvami 1919–1920 (pojmenovaný podle nejdůležitější smlouvy s Německem).
Společnost národůMezinárodní organizace (od 1920), která měla řešit spory jednáním a bránit válkám. Předchůdkyně dnešní OSN.

Kdo rozhodoval

Hlavní slovo měli vítězové: americký prezident Woodrow Wilson (autor 14 bodů a myšlenky Společnosti národů), francouzský premiér Georges Clemenceau (chtěl Německo co nejvíc oslabit) a britský premiér David Lloyd George. Poražení u jednání nebyli – podmínky dostali hotové.

Smlouvy s poraženými

SmlouvaStátRok
VersaillesNěmecko1919
Saint-GermainRakousko1919
NeuillyBulharsko1919
TrianonMaďarsko1920
SèvresTurecko1920

Pro Československo jsou důležité dvě: Saint-Germain (hranice s Rakouskem, uznání českých zemí) a Trianon (hranice s Maďarskem, tedy jižní hranice Slovenska).

Otoč kartičky a přiřaď smlouvu ke státu:

  • Versailles – Německo (1919)
  • Saint-Germain – Rakousko (1919)
  • Trianon – Maďarsko (1920)
  • Sèvres – Turecko (1920)

Co dostalo Německo

  • vrátit Alsasko a Lotrinsko Francii, další území Polsku
  • přijít o všechny kolonie
  • zmenšit armádu na 100 000 mužů, žádné letectvo ani ponorky
  • platit obrovské reparace
  • přiznat vinu za válku
Proč Němci nazývali Versailleskou smlouvu „diktát“?
Německo nebylo přizváno k jednání, smlouvu dostalo hotovou a muselo ji podepsat pod hrozbou pokračování války. Navíc ho ponižovala: ztráta území, odzbrojení, reparace a přiznání viny.
Proč Společnost národů nedokázala zabránit další válce?
Neměla vlastní armádu a mohla jen doporučovat. USA do ní vůbec nevstoupily (Senát smlouvu neschválil) a Německo a SSSR byly dlouho mimo. Agresoři z ní prostě vystoupili.
✗USA byly hlavním členem Společnosti národů, protože ji navrhl Wilson.
✓USA do Společnosti národů nevstoupily.

Americký Senát mírovou smlouvu neratifikoval (neschválil). USA se vrátily k politice nevměšování do evropských záležitostí.

Versailleský systém (1919–1920): poražení byli nespokojení, vítězové nejednotní a Společnost národů bez USA slabá. Pro ČSR důležité: Saint-Germain a Trianon.

Budování státu

O čem to je

28. října slavíme státní svátek. Vyhlásit stát ale nestačí – nový stát musí mít hranice, vládu, prezidenta, peníze, ústavu i spojence. V letech 1918–1921 to vše Československo budovalo prakticky od nuly.

Projdeme krok za krokem, jak vznikalo Československo a s jakými problémy se potýkalo.

Nové pojmy

DeklaraceSlavnostní veřejné prohlášení.
ÚstavaNejvyšší zákon státu. Určuje, kdo má jakou moc a jaká práva mají občané.
Parlamentní demokracieLidé volí parlament, ten schvaluje zákony a vláda se mu zodpovídá. Prezident má jen omezené pravomoci.
Mírové smlouvyDohody po 1. světové válce. Hranice ČSR určily hlavně smlouvy ze Saint-Germain (s Rakouskem, 1919) a z Trianonu (s Maďarskem, 1920).
Národnostní menšinaSkupina obyvatel, která má jinou národnost než většina ve státě.V ČSR to byli hlavně Němci (přes 3 miliony) a Maďaři.

Vznik krok za krokem

18. 10. 1918 – Washingtonská deklarace: Masaryk v USA vyhlásil nezávislost.
28. 10. 1918 – Národní výbor v Praze vyhlásil samostatný stát (Rašín, Soukup, Švehla, Stříbrný, Šrobár).
30. 10. 1918 – Martinská deklarace: Slováci se přihlásili ke společnému státu.
13. 11. 1918 – prozatímní ústava; 14. 11. zvolen prezidentem T. G. Masaryk, premiérem Karel Kramář.
Přelom 1918/1919 – vojsko obsadilo německé pohraničí, které se chtělo připojit k Rakousku.
1919 – boje o Slovensko s maďarskou armádou.
29. 2. 1920 – ústava: parlamentní demokracie, dvoukomorový parlament.
  • 1918 28. 10. vznik ČSR
  • 1919 boje o Slovensko, Saint-Germain
  • 1920 ústava, Trianon
  • 1921 Malá dohoda

Problémy a řešení

  • Těšínsko – spor s Polskem, území rozděleno 1920.
  • Měnová odluka (Alois Rašín, 1919) – vlastní koruna místo rakouské, ochrana před inflací.
  • Pozemková reforma – rozdělení velkých statků.
  • Malá dohoda (1920–1921) – spojenectví s Rumunskem a Jugoslávií proti snahám Maďarska získat území zpět.

Roztřiď: kdo byl nový stát nakloněný, a s kým měl spor?

Proč jsou na seznamu dvě deklarace (Washingtonská i Martinská) a ještě 28. říjen?
Washingtonská (18. 10.) byla prohlášení zahraničního odboje pro svět. 28. 10. stát skutečně převzal moc v Praze. Martinská (30. 10.) byla výslovným souhlasem zástupců Slováků se společným státem.
Proč ČSR uzavřela Malou dohodu právě s Rumunskem a Jugoslávií?
Všechny tři státy získaly území bývalých Uher a Maďarsko je chtělo zpět. Spojily se, aby se společně bránily maďarským požadavkům.
✗Ústava ČSR byla přijata 28. října 1918.
✓28. 10. 1918 byl vyhlášen stát; prozatímní ústava je z 13. 11. 1918 a definitivní z 29. 2. 1920.

Ústavu bylo potřeba připravit a schválit. Nejdřív platila prozatímní.

ČSR vznikla 28. 10. 1918; Masaryk prezidentem 14. 11. 1918; ústava 29. 2. 1920 = parlamentní demokracie. Spojenci: Francie a Malá dohoda.
⚫Totalitní režimy mezi válkami