🏛️ První a druhá republika

Společnost

O čem to je

První republika (1918–1938) bývá považovaná za zlatý věk: demokracie uprostřed diktatur, vyspělý průmysl, Baťovy boty, Čapkovy knihy. Ale měla i slabiny, které ji nakonec stály existenci.

Podíváme se, kdo v republice žil, kdo vládl a proč se stát dostal do krize. Pak uvidíš, jak skončil po Mnichovu.

Nové pojmy

Národnostní menšinaSkupina obyvatel s jinou národností, než má většina státu.
ČechoslovakismusOficiální myšlenka, že Češi a Slováci tvoří jeden „československý“ národ. Díky ní byla „státní“ národnost většinou. Mnoho Slováků se ale cítilo samostatným národem.
KoaliceSpojení více politických stran, které spolu vládnou, protože žádná nemá většinu sama.
PětkaNeformální výbor předsedů pěti velkých stran vládní koalice, který dohadoval důležitá rozhodnutí. Vůdčí postavou byl agrárník Antonín Švehla.
HradNeformální okruh lidí a vlivu kolem prezidenta Masaryka (a ministra zahraničí Beneše).

Kdo v republice žil

Porovnej sloupce (sčítání lidu 1921, v milionech). Všimni si, že Němců bylo víc než Slováků – v „čechoslovácích“ jsou totiž Češi i Slováci dohromady.

Republika krok za krokem

20. léta – demokracie funguje, vládnou koalice (Pětka), hospodářství roste.
1929–1934 – velká hospodářská krize. Nejvíc zasáhla německé pohraničí, kde byl vývozní průmysl (sklo, textil, porcelán).
Nezaměstnaní Němci se obracejí k Konradu Henleinovi a jeho Sudetoněmecké straně (SdP), napojené na Hitlera.
1935 – ve volbách získala SdP nejvíc hlasů ze všech stran.
1935 – Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval, prezidentem zvolen Edvard Beneš.
Na Slovensku sílí Hlinkova slovenská ľudová strana (Andrej Hlinka) a žádá autonomii.
Proč krize posílila Henleina?
Krize zavřela továrny v pohraničí a Němci tam přicházeli o práci víc než Češi. Měli pocit, že je stát přehlíží. Henlein jim sliboval řešení – a za ním stálo Německo, kde se po roce 1933 nezaměstnanost rychle snižovala.
Proč čechoslovakismus nevyhovoval Slovákům ani menšinám?
Slováci se cítili samostatným národem a chtěli autonomii. Němci a Maďaři zase byli jen „menšinou“ ve státě „Čechoslováků“, i když Němců bylo víc než Slováků.
✗Krize zasáhla hlavně české zemědělské oblasti, pohraničí ne.
✓Nejvíc postihla vývozní průmysl v německém pohraničí.

Sklo, textil a porcelán se vyvážely do ciziny. Když se zhroutil světový obchod, tyto továrny zavíraly první.

První republika byla demokracií (Pětka, Hrad), ale čechoslovakismus nevyhovoval Slovákům ani menšinám a krize posílila Henleinovu SdP (vítěz voleb 1935).

Rok 1938

O čem to je

V září 1938 stály v pohraničí statisíce mobilizovaných vojáků v betonových pevnostech, připravené bránit republiku. Pak přišla zpráva z Mnichova – a museli odejít bez jediného výstřelu.

„O nás bez nás.“ Pochopíš, jak se to stalo, proč spojenci Československo opustili a co přišlo potom.

Nové pojmy

První republikaDemokratické Československo 1918–1938. Žilo v něm přes 3 miliony Němců, hlavně v pohraničí (Sudety). Největší německou stranou byla Sudetoněmecká strana (SdP) Konrada Henleina, napojená na Hitlera.
AnšlusPřipojení Rakouska k nacistickému Německu (březen 1938). Československo tím bylo obklíčeno ze tří stran.
MobilizacePovolání záložníků do armády, příprava státu na válku.
AppeasementPolitika ústupků agresorovi v naději na mír. Vedly ji Británie (premiér Chamberlain) a Francie (premiér Daladier).
ArbitrážRozhodnutí sporu „rozhodčím“ – třetí stranou.

Rok 1938 krok za krokem

Březen 1938: anšlus Rakouska.
Duben: Henleinovy karlovarské požadavky – autonomie pro Němce; byly záměrně nesplnitelné.
Září: Hitler žádá pohraničí. ČSR vyhlásí všeobecnou mobilizaci (23. 9.).
29.–30. 9.: Mnichovská dohoda – Německo, Itálie, Británie a Francie rozhodly, že ČSR musí vydat pohraničí Německu. Zástupci ČSR nebyli přizváni.
Říjen: Beneš abdikuje a odchází do exilu; Polsko zabírá část Těšínska; Slovensko získá autonomii.
Listopad: Vídeňská arbitráž – Německo a Itálie přiřkly jih Slovenska Maďarsku.
Druhá republika: prezident Emil Hácha, jen dvě povolené strany, cenzura, protižidovská opatření, závislost na Německu.
14. 3. 1939 vzniká Slovenský stát, 15. 3. 1939 Německo obsazuje zbytek českých zemí.
  • 1935 Beneš prezidentem
  • 1938 Mnichov, Vídeňská arbitráž
  • 1939 14. 3. Slovenský stát, 15. 3. okupace

Roztřiď státy podle toho, jak se zachovaly k ČSR v roce 1938:

Proč se ČSR v září 1938 nebránila, když měla armádu i pevnosti?
Francie, hlavní spojenec, s Mnichovem souhlasila a pomoc odmítla. SSSR měl podle smlouvy pomoci jen tehdy, když pomůže Francie. Samotná ČSR proti Německu, obklíčená ze tří stran, by válku nejspíš prohrála s obrovskými ztrátami.
Kolik území ČSR ztratila na podzim 1938?
Po Mnichovu, záboru Těšínska a Vídeňské arbitráži asi třetinu území a přibližně třetinu obyvatel, včetně pevností, dolů a průmyslu.
✗Mnichovskou dohodu podepsalo Československo.
✓Podepsaly ji Německo, Itálie, Británie a Francie – bez účasti ČSR.

Proto se o ní mluví jako o „zradě“ a „o nás bez nás“. ČSR rozhodnutí jen oznámili.

Mnichov (29.–30. 9. 1938) a Vídeňská arbitráž vzaly ČSR asi třetinu území. Druhá republika (Hácha) byla autoritativní a skončila 14.–15. 3. 1939.
⚫Totalitní režimy mezi válkami✈️Druhá světová válka