Stejný příběh může vyprávět hlavní hrdina („Utíkal jsem…“), nezúčastněný pozorovatel („Utíkal…“), nebo někdo, kdo vidí do hlavy všem postavám. Každá volba změní, co se čtenář dozví.
K čemu to je? U uměleckého výchozího textu v testu se skoro vždy ptají, kdo vypráví a jakou formou. A u ústní maturity to patří do rozboru knihy.
Rozřaď věty podle formy vyprávění.
Vypravěč je vymyšlená postava. Autor může psát „já“ za kohokoli – dítě, psa, vraha.
Kromě vypravěče se v rozboru textu ptáme: jak je příběh uspořádaný a jakým jazykem je napsaný. Jestli jde děj po sobě, nebo skáče do minulosti. Jestli postavy mluví spisovně, nebo „pudu domů“.
K čemu to je? To jsou další standardní otázky k výchozímu textu i k ústní maturitě.
| Kompozice | Jak funguje |
|---|---|
| chronologická | děj jde v časovém sledu |
| retrospektivní | začne později a vrací se do minulosti |
| rámcová | příběh v příběhu (rámec) |
| řetězová | volně navazující epizody |
Přečti ukázku nebo pojem a urči, o co jde. Pak otoč.
Zbraň halapartna už zanikla. Slovo pro zaniklou věc = historismus. Archaismus je staré slovo pro věc, která existuje dál (lučba = chemie).