Někdy se dá práce najít snadno, firmy přijímají a lidé hodně nakupují. Jindy firmy propouštějí, lidé šetří a v obchodech je prázdno. Ekonomika neroste rovnoměrně – dobré a horší časy se střídají.
Když tomu rozumíš, chápeš zprávy typu „ekonomika je v recesi“ a víš, proč stát v těžkých časech zasahuje.
Střídání dobrých a horších období se nazývá hospodářský cyklus. Klikni si postupně na fáze a ke každé si řekni, jak se asi daří firmám a lidem:
| druh | proč vzniká | příklad |
|---|---|---|
| frikční | člověk mění práci a chvíli hledá novou | absolvent hledá první místo |
| strukturální | jeho obor už není potřeba nebo chybí v kraji | horník po zavření dolu |
| cyklická | ekonomika je v recesi | propouštění v krizi |
Rozdělení brání tomu, aby politici kvůli volbám „tiskli peníze“. ČNB je na vládě nezávislá.
Rodina má příjmy (výplaty) a výdaje (nájem, jídlo, dovolená). Když utratí víc, než vydělá, musí si půjčit. Stát funguje podobně – jen v miliardách.
Z peněz státu se platí školy, nemocnice, silnice i důchody. Ty peníze ale pocházejí hlavně z daní, které platí každý – i ty, když si koupíš svačinu. Proto se vyplatí rozumět, odkud stát peníze bere a na co je dává.
Roztřiď položky. Zeptej se: stát peníze dostává, nebo je platí?
Největší výdajovou položkou českého rozpočtu jsou sociální dávky, hlavně důchody.
Výkon ekonomiky měří HDP – hodnota finálních statků a služeb vyrobených na území státu za rok. HDP v hospodářském cyklu střídavě roste a klesá: expanze → vrchol → recese → dno → oživení. Vláda ho ovlivňuje fiskální politikou (rozpočet, daně), ČNB měnovou politikou (úrokové sazby). V recesi roste nezaměstnanost – nejen cyklická (kvůli krizi), ale existuje i frikční (hledání nové práce) a strukturální (obor už není potřeba).
Proto je to nepřímá daň: kdo ji platí (zákazník) a kdo ji odvádí (prodejce), jsou různí lidé.