💰 Peníze, banky a inflace

Babiččina obálka

O čem to je

Babička si na začátku roku 2022 dala do obálky 10 000 Kč „na horší časy“. Na konci roku 2023 obálku otevřela. Bankovky byly pořád stejné, ale koupila si za ně asi o pětinu méně věcí než dřív. Kam se hodnota ztratila?

Za to může inflace. Ovlivňuje, kolik stojí nákup, nájem i kolik mají tvoje úspory skutečně hodnotu. Když jí rozumíš, umíš se rozhodnout, co s penězi dělat.

Nové pojmy

PenízeCokoli, co lidé všeobecně přijímají jako platbu za zboží a služby.Koruny v peněžence i na účtu.
Cenová hladinaPrůměrná výše cen všech běžně kupovaných věcí a služeb dohromady.Ne cena jednoho rohlíku, ale „kolik stojí život“ celkově.
InflaceRůst cenové hladiny. Ceny celkově rostou, takže za stejné peníze koupíš méně – peníze ztrácejí kupní sílu.Inflace 10 % = co stálo 100 Kč, stojí v průměru 110 Kč.
Kupní sílaKolik věcí si za určitou částku můžeš koupít.Za 100 Kč dřív 4 chleby, dnes jen 3.
DeflaceOpak inflace: pokles cenové hladiny.Ceny v průměru klesají.

Jak velká inflace v Česku byla

Inflaci v ČR měří Český statistický úřad (ČSÚ). Sleduje ceny vybraného „koše“ běžných věcí. Prohlédni si průměrnou roční inflaci a najdi rok, kdy byla nejvyšší:

Proč si babička za stejných 10 000 Kč koupila asi o pětinu méně?
V roce 2022 byla inflace 15,1 % a v roce 2023 10,7 %. Ceny tedy vzrostly asi 1,151 · 1,107 ≈ 1,27krát. Co stálo 10 000 Kč, stojí asi 12 700 Kč. Babiččiny peníze tak mají reálně asi o pětinu menší hodnotu.

Kdo hlídá ceny: Česká národní banka

Centrální bankaHlavní banka státu. Nepůjčuje lidem, ale vydává peníze a pečuje o stabilitu cen. V Česku je to Česká národní banka (ČNB).Na bankovkách je podpis guvernéra ČNB.
Inflační cílVýše inflace, o kterou ČNB usiluje: 2 % ročně. Mírná inflace je pro ekonomiku zdravá, vysoká škodí.Když je inflace 10 %, ČNB se ji snaží srazit k 2 %.
Úroková sazbaCena za půjčení peněz, v procentech ročně.Úvěr se sazbou 6 % znamená, že ze 100 000 Kč zaplatíš ročně asi 6 000 Kč úroků.
Inflace je vysoká – lidé a firmy hodně utrácejí.
ČNB zvýší úrokové sazby.
Půjčky (úvěry) zdraží a spoření se víc vyplácí.
Lidé si méně půjčují a méně utrácejí.
Poptávka klesne a ceny rostou pomaleji – inflace klesá.
Inflace je vysoká a ČNB zvýší úrokové sazby z 4 % na 7 %. Co udělá rodina, která plánovala koupit auto na úvěr?
Úvěr zdražil – úroky budou vyšší. Rodina si nákup spíš odloží nebo vezme menší půjčku. Když tak jedná hodně lidí, klesne poptávka a ceny rostou pomaleji. Přesně o to ČNB usiluje.
✗Když mám peníze doma v obálce, nemůžu o ně přijít.
✓Při inflaci ztrácejí peníze v obálce reálnou hodnotu – koupíš si za ně méně.

Částka na bankovkách se nemění, ale ceny rostou. Proto se úspory obvykle ukládají tak, aby se úročily.

Inflace = růst cenové hladiny, peníze ztrácejí kupní sílu. Měří ji ČSÚ. ČNB má inflační cíl 2 % a proti vysoké inflaci zvyšuje úrokové sazby.

K čemu jsou peníze

O čem to je

Představ si, že peníze neexistují. Máš slepice a chceš boty. Musíš najít ševce, který zrovna chce vejce. To je pomalé a složité. Proto lidé vymysleli peníze.

Ukážeme si, k čemu peníze slouží, jak se vyvíjely, kdo je vydává, co dělají banky a proč peníze ztrácejí hodnotu. Je to základ, bez kterého nepochopíš úspory ani půjčky.

Nové pojmy

Naturální směnaVýměna zboží za zboží, bez peněz.Pět vajec za bochník chleba.
PenízeVšeobecně přijímaný prostředek, kterým se platí.Koruny, eura, platba kartou.

Tři funkce peněz

Prostředek směny – platím jimi: zaplatím za chleba.
Míra hodnoty – vyjadřují cenu, takže věci můžu srovnat: kolo stojí 8 000 Kč, koloběžka 3 000 Kč.
Uchovatel hodnoty – můžu je odložit a použít později: spořím na dovolenou.

Jak se peníze vyvíjely

Naturální směna – zboží za zboží.
Komoditní peníze – platí se věcí, kterou chtějí všichni: dobytek, sůl, zlato.
Mince – kousky kovu se zaručenou hodnotou; první ražené mince pocházejí z Lýdie v Malé Asii (asi 7. stol. př. n. l.).
Papírové bankovky – lehčí než kov; jako první je používali v Číně.
Bezhotovostní peníze – jen čísla na účtech, platba kartou nebo mobilem.

Roztřiď situace podle toho, jakou funkci v nich peníze mají.

Banky

Česká národní banka (ČNB)Centrální banka ČR. Vydává bankovky a mince, pečuje o cenovou stabilitu a dohlíží na banky a finanční trh.ČNB rozhoduje o výši základních úrokových sazeb.
Obchodní bankaBanka pro lidi a firmy: přijímá vklady (úspory) a poskytuje úvěry (půjčky).Banka, kde máš účet.

Když peníze ztrácejí hodnotu

InflaceRůst cenové hladiny (průměrných cen). Peníze ztrácejí kupní sílu. Opak, pokles cenové hladiny, je deflace.Při inflaci 10 % si za 1 000 Kč koupíš o něco méně než loni.

Inflaci měří Český statistický úřad. ČNB usiluje o inflaci 2 % (inflační cíl). Když je inflace vysoká, ČNB zvýší úrokové sazby – půjčky zdraží, lidé méně utrácejí a růst cen se zpomalí. Nejvyšší inflace posledních let byla v roce 2022 (15,1 %).

Urči funkci peněz: a) kupuješ lístek do kina, b) v obchodě srovnáváš ceny dvou mobilů, c) dáváš peníze do prasátka.
a) prostředek směny, b) míra hodnoty, c) uchovatel hodnoty.
Inflace je 10 % a ty máš doma v hotovosti 5 000 Kč. Kolik zhruba „ztratíš“ za rok?
Ceny vzrostou asi o 10 %. Za 5 000 Kč si koupíš to, co dřív stálo asi 5 000 : 1,1 ≈ 4 545 Kč. Reálně jsi přišel asi o 450 Kč, i když bankovky máš stejné.
✗Bankovky tiskne vláda, nebo ministerstvo financí.
✓Bankovky a mince v ČR vydává Česká národní banka.

ČNB je nezávislá na vládě, aby politici nemohli „natisknout“ peníze a roztočit inflaci.

Peníze jsou prostředek směny, míra hodnoty a uchovatel hodnoty. ČNB vydává peníze a hlídá inflaci (cíl 2 %), obchodní banky přijímají vklady a dávají úvěry. Inflace = růst cen, deflace = pokles.
🏪Trh, nabídka a poptávka🏛️Stát v ekonomice a daně