Eva i Adam dostanou k maturitě 10 000 Kč a uloží je do banky. Za tři roky má Adam víc než Eva, i když oba měli stejnou banku i stejný úrok. Jak to?
Odpověď je v tom, jak se počítá úrok. Stejná matematika platí i obráceně – u půjček, kde úrok platíš ty. Kdo ji chápe, nespoří zbytečně draho a nespadne do dluhové pasti.
Podívej se na mřížku: 10 políček ze 100 je 10 %. Z 10 000 Kč je to 1 000 Kč. Zkus posunout procenta a sleduj, jak se mění částka.
| rok | Eva (jednoduché) | Adam (složené) |
|---|---|---|
| 0 | 10 000 | 10 000 |
| 1 | 11 000 | 11 000 |
| 2 | 12 000 | 12 100 |
| 3 | 13 000 | 13 310 |
Úspory ohrožuje inflace – růst cen. Když účet úročí 2 % a ceny rostou o 5 %, úspory reálně ztrácejí asi 3 % ročně: číslo na účtu roste, ale koupíš si za ně méně.
U půjčky (úvěru) úroky platíš ty – a pokud nesplácíš, rostou podobně jako Adamovy úspory. Proto půjčky srovnávej podle RPSN (roční procentní sazby nákladů), která zahrnuje i všechny poplatky. Při nesplácení hrozí exekuce – nucené vymáhání dluhu.
U složeného úročení se každý rok úročí i úroky z let předchozích.
V reklamě svítí: „Půjčka s úrokem jen 5 %!“ O kousek dál: „Investuj a zbohatni!“ Kdo nezná základní pojmy, snadno naletí. Kdo je zná, dokáže nabídky porovnat.
Ukážeme si, jak srovnat půjčky, kam lze peníze investovat a proč nejde mít všechno najednou: vysoký výnos, žádné riziko a peníze kdykoli k dispozici.
Otoč karty a ke každé si řekni, jestli ji považuješ za riskantní, nebo bezpečnou.
Pozor také na inflaci: když spořicí účet dává 2 % a ceny rostou o 5 %, úspory reálně ztrácejí asi 3 % ročně. A připomeň si úročení: u jednoduchého se úrok počítá jen z jistiny, u složeného i z dřívějších úroků – peníze (i dluhy) pak rostou rychleji.
Nízká splátka může znamenat jen delší splácení a vyšší celkovou částku. RPSN ukazuje skutečnou cenu půjčky.