Česky říkáš: „To je kluk, který bydlí vedle nás.“ Druhá část věty vysvětluje, o kterého kluka jde. Anglicky: the boy who lives next door. Německy: der Junge, der nebenan wohnt.
Díky vztažné větě spojíš dvě krátké věty do jedné a nemusíš opakovat stejné slovo.
| pád | mužský | ženský | střední | množné |
|---|---|---|---|---|
| 1. (Nominativ) | der | die | das | die |
| 4. (Akkusativ) | den | die | das | die |
| 3. (Dativ) | dem | der | dem | denen |
| 2. (Genitiv) | dessen | deren | dessen | deren |
Je to skoro tabulka určitého členu. Rozdíly jsou jen dva: 3. pád množného čísla je denen (ne den) a 2. pád je dessen / deren.
Podmět vztažné věty je ich. Film je předmět (co jsem viděl?) → 4. pád den. Rod se řídí podstatným jménem, pád rolí ve vztažné větě.
Dobrá zpráva: české „který“ funguje skoro stejně jako německé vztažné zájmeno. Také se mění podle rodu (který, která, které) a podle pádu (který, kterého, kterému). Kdo umí česky říct „kluk, kterému jsem pomohl“, zvládne to i německy.
| česky | německy |
|---|---|
| muž, který tam stojí | der Mann, der dort steht |
| muž, kterého znám | der Mann, den ich kenne |
| muž, kterému pomáhám | der Mann, dem ich helfe |
| žena, kterou znám | die Frau, die ich kenne |
| dítě, které si hraje | das Kind, das spielt |
| přátelé, se kterými hraju fotbal | die Freunde, mit denen ich Fußball spiele |
Pozor na slovesa, která mají v němčině jiný pád než v češtině. helfen má 3. pád stejně jako „pomáhat komu“. Ale fragen má 4. pád: der Mann, den ich frage = muž, kterého se ptám (česky 2. pád).
The book that is on the table belongs to me. = Das Buch, das auf dem Tisch liegt, gehört mir. = Kniha, která leží na stole, patří mně. Angličtina zájmeno někdy vynechá (the book I read), němčina nikdy: das Buch, das ich lese.
Vztažná věta se v němčině vždy odděluje čárkami z obou stran, stejně jako v češtině: Der Mann, der dort steht, ist mein Lehrer. = Muž, který tam stojí, je můj učitel.
Kam patří vynechané zájmeno? Ptej se: kdo, koho, nebo komu je ve vztažné větě ten učitel nebo pes?
Vztažná věta je vedlejší věta, sloveso jde na konec.
3. pád množného čísla vztažného zájmena je denen, ne den.