Mapa pokladu: „Od dubu 3 kroky na východ a 4 na sever.“ Nezáleží, kde přesně dub stojí – pokyn říká směr a vzdálenost. Takový pokyn je vektor.
Vektory popisují posunutí, rychlost větru, sílu, kterou táhneš kufr. Používá je fyzika, navigace, počítačové hry (pohyb postavy) i robotika.
Vektor (3; 4) je přepona pravoúhlého trojúhelníku s odvěsnami 3 a 4. Zkontroluj si délku na obrázku. Pak zkus (6; 8) – délka vyjde 10.
Sčítání: nejdřív jdi podle u, pak podle v. Výsledek je jedna šipka od začátku do konce: (1; 2) + (3; −1) = (4; 1). Sčítáš zvlášť x a zvlášť y.
Násobení číslem: 2 · (1; 2) = (2; 4) – stejný směr, dvojnásobná délka. Vektory, z nichž jeden je násobkem druhého, leží na rovnoběžkách – jsou kolineární.
Ze skalárního součinu spočítáš i úhel: cos φ = (u · v) / (|u| · |v|).
Vektor říká, jak se dostat z A do B: kolik přidat k A, abys byl v B. To je „cíl minus start“.
V prostoru má vektor tři souřadnice a velikost √(u₁² + u₂² + u₃²). Například |(1; 2; 2)| = √9 = 3.
Počítač nevidí obrázky – vidí čísla. Aby hra spočítala, jestli střela trefí cíl, nebo GPS, kterým směrem jedeš, převádí se geometrie na výpočty se souřadnicemi. Vektory jsou k tomu základní nástroj.
Tady je přehled všech operací s vektory jako recepty.
| Co | Vzorec | Příklad |
|---|---|---|
| vektor AB | B − A = (b₁ − a₁; b₂ − a₂) | A[1; 2], B[4; 6] → (3; 4) |
| velikost | |u| = √(u₁² + u₂²) | |(6; 8)| = 10 |
| střed úsečky AB | [(a₁ + b₁)/2; (a₂ + b₂)/2] | A[2; 4], B[6; 8] → [4; 6] |
| součet | (u₁ + v₁; u₂ + v₂) | (1; 2) + (3; −1) = (4; 1) |
| násobek | k · u = (ku₁; ku₂) | 2 · (1; 2) = (2; 4) |
| skalární součin | u₁v₁ + u₂v₂ | (1; 2) · (3; −1) = 1 |
| úhel | cos φ = u · v / (|u| · |v|) | (1; 0), (1; 1) → 45° |
Ten výpočet je čistá Pythagorova věta: rozdíl x a rozdíl y jsou odvěsny. Nastav 6 a 8 – vyjde |(6; 8)| = 10.
Výsledkem skalárního součinu je číslo (skalár), ne vektor. Součiny souřadnic se ještě sečtou.
V prostoru stejně, jen se třemi souřadnicemi: |(1; 2; 2)| = √(1 + 4 + 4) = 3.