🔍 Geometrická optika

Paprsky

O čem to je

Lžička ve sklenici vody vypadá zlomená. Bazén se zdá mělčí, než je. Lupa zvětší písmenka, brýle zaostří svět. Optickým vláknem běží internet kolem rohu. Všechno to je hra světla s rozhraním dvou látek.

Nové pojmy

PaprsekČára, která ukazuje, kudy se světlo šíří. V jedné látce je to přímka.
Rozhraní a kolmice dopaduRozhraní je hranice dvou látek (vzduch–voda). Kolmice dopadu je pomocná čára kolmá k rozhraní v místě, kam paprsek dopadne. Úhly měříme od ní.
Lom světlaNa rozhraní dvou látek paprsek změní směr, protože se změní rychlost světla.Lžička ve vodě vypadá zlomená.
Opticky hustší a řidší prostředíV hustším se světlo šíří pomaleji (má větší index lomu n). Sklo (n ≈ 1,5) je hustší než voda (1,33) a voda hustší než vzduch (1).

Kam se paprsek lomí

Do hustšího prostředí se paprsek lomí ke kolmici, do řidšího od kolmice. Představ si auto, které najede jedním kolem šikmo z asfaltu na písek: to kolo se zpomalí dřív a auto se stočí.

Proto bazén vypadá mělčí: paprsky ze dna se na hladině lámou od kolmice a oko je „prodlouží“ zpět do menší hloubky.

Úplný odraz

Při přechodu ze skla do vzduchu se paprsek lomí od kolmice. Když zvětšuješ úhel dopadu, lomený paprsek se blíží k rozhraní. Při mezním úhlu (sklo–vzduch asi 42°) už jde po rozhraní. Nad ním se světlo celé odrazí zpět.

Widget ukazuje 42°. Posuň úhel nad 42° – v tu chvíli by světlo ze skla do vzduchu už nevyšlo a celé by se odrazilo.

Optické vlákno je tenké skleněné vlákno. Světlo v něm dopadá na stěny pod velkým úhlem, pořád se úplně odráží a vede tak i kolem zatáček.

Čočky

Spojka a rozptylkaSpojka (uprostřed tlustší) soustředí rovnoběžné paprsky do bodu – ohniska. Rozptylka (uprostřed tenčí) je rozbíhá.Lupa je spojka. Brýle pro krátkozraké jsou rozptylky.
Ohnisková vzdálenost fVzdálenost ohniska od čočky.
Skutečný a zdánlivý obrazSkutečný obraz vznikne, kde se paprsky opravdu protnou – dá se zachytit na stínítko. Zdánlivý jen vidíme okem při pohledu do čočky.
PřístrojKde je předmětObraz
lupamezi ohniskem a čočkouzdánlivý, vzpřímený, zvětšený
fotoaparát, okodaleko (za dvojnásobkem f)skutečný, převrácený, zmenšený
projektormezi f a 2fskutečný, převrácený, zvětšený

Ve vzorcích: lom n₁ · sin α = n₂ · sin β (úhly od kolmice), mezní úhel sin α_m = n₂ / n₁. Pro čočku 1/a + 1/a′ = 1/f (a = vzdálenost předmětu, a′ = obrazu), zvětšení Z = −a′/a a mohutnost φ = 1/f v dioptriích (f v metrech). Např. f = 10 cm, a = 30 cm → a′ = 15 cm.

Paprsek jde ze skla do vzduchu. Lomí se ke kolmici, nebo od ní?
Ze skla do vzduchu = z hustšího do řidšího → od kolmice.
Proč vidí krátkozraký člověk ostře s rozptylkou?
Jeho oko láme světlo moc silně a obraz vzniká před sítnicí. Rozptylka paprsky trochu rozbíhá a obraz se posune na sítnici. Dalekozrakému naopak pomůže spojka.
✗Úplný odraz může nastat i při přechodu ze vzduchu do vody.
✓Úplný odraz nastane jen při přechodu do opticky řidšího prostředí (např. z vody do vzduchu).

Do hustšího prostředí se paprsek lomí ke kolmici a vždy projde. Jen do řidšího se lomí od kolmice a může „narazit“ na mezní úhel.

Do hustšího prostředí lom ke kolmici, do řidšího od kolmice. Nad mezním úhlem při přechodu do řidšího nastává úplný odraz. Spojka soustředí, rozptylka rozbíhá.

Rovnice

O čem to je

Optik musí spočítat, jakou mohutnost mají mít brýle. Fotograf chce vědět, kam se zobrazí předmět. Konstruktér vlákna potřebuje mezní úhel. Na to stačí čtyři rovnice.

Nové pojmy

Index lomu nn = c / v – kolikrát je světlo v látce pomalejší než ve vakuu. Vzduch 1, voda 1,33, sklo ≈ 1,5.
Úhel dopadu α a úhel lomu βMěří se od kolmice dopadu (kolmice k rozhraní), ne od rozhraní.
Předmětová a obrazová vzdálenost a, a′a = vzdálenost předmětu od čočky, a′ = vzdálenost obrazu od čočky. Skutečný obraz za spojkou má a′ kladné.
Ohnisková vzdálenost fVzdálenost ohniska od čočky. Spojka f > 0, rozptylka f < 0.
Optická mohutnost φφ = 1 / f (f v metrech), jednotka dioptrie (D). Brýle „+2“ = spojka s f = 0,5 m.

Vzorce

CoVztah
Snellův zákon lomun₁ · sin α = n₂ · sin β
mezní úhel (n₁ > n₂)sin α_m = n₂ / n₁
zobrazovací rovnice čočky1/a + 1/a′ = 1/f
příčné zvětšeníZ = −a′ / a
optická mohutnostφ = 1/f

Znaménko Z: záporné = obraz převrácený, kladné = vzpřímený. |Z| < 1 zmenšený, |Z| > 1 zvětšený.

Zapiš a a f (ve stejných jednotkách).
Spočítej 1/a′ = 1/f − 1/a.
Převrať – dostaneš a′.
Zvětšení Z = −a′ / a a popiš obraz.
Spojka f = 10 cm, předmět 30 cm před ní. Kde je obraz a jaký je?
1/a′ = 1/10 − 1/30 = 3/30 − 1/30 = 2/30 → a′ = 15 cm. Z = −15/30 = −0,5: skutečný, převrácený, zmenšený.
Paprsek jde ze vzduchu (n = 1) do skla (n = 1,5) pod úhlem 30°. Jaký je sin β?
1 · sin 30° = 1,5 · sin β → 0,5 = 1,5 sin β → sin β ≈ 0,33 (β ≈ 19,5°, lom ke kolmici).
Jaký je mezní úhel pro sklo (1,5) a vzduch (1)?
sin α_m = 1 / 1,5 ≈ 0,667 → α_m ≈ 42°.

Zkontroluj úhel lomu z druhého příkladu: nastav 30° (dopad) a pak asi 19,5° (lom). Lomený paprsek je blíž kolmici.

✗Úhel dopadu měřím od rozhraní (od hladiny).
✓Úhel dopadu i lomu se měří od kolmice dopadu.

Snellův zákon platí pro úhly od kolmice. Úhel od hladiny je doplněk do 90° a dá úplně jiný sinus.

Oko: rohovka a čočka vytvoří na sítnici skutečný převrácený obraz; mohutnost čočky se mění (akomodace). Krátkozrakost opravuje rozptylka, dalekozrakost spojka.

n₁ sin α = n₂ sin β, sin α_m = n₂/n₁, 1/a + 1/a′ = 1/f, Z = −a′/a, φ = 1/f v dioptriích.