Jedeš ve vlaku 100 km/h a hodíš míček dopředu rychlostí 20 km/h. Pro člověka na nástupišti letí míček 120 km/h. Rychlosti se sčítají – tak to známe. Jenže se světlem to nefunguje. Ať se pohybuješ jakkoli, světlo ti vždy letí stejnou rychlostí.
Albert Einstein v roce 1905 domyslel, co z toho plyne: čas a délky nejsou pro všechny stejné. Bez této opravy by GPS v mobilu ukazovala polohu o kilometry vedle.
c ≈ 3 · 10⁸ m/s (300 000 km/s). Žádné těleso s hmotností ji nemůže dosáhnout.Raketa letí rychlostí 0,6c a vyšle světlo dopředu. Podle „selského rozumu“ by ho pozorovatel na Zemi naměřil 1,6c. Naměří ale přesně c. Aby to platilo pro oba, musí se pro ně lišit plynutí času a délky.
Vzorec: γ = 1 / √(1 − v²/c²). Pro v = 0,6c: √(1 − 0,36) = √0,64 = 0,8, takže γ = 1/0,8 = 1,25. Dilatace času Δt = γ · Δt₀, kontrakce délky l = l₀ / γ (Δt₀, l₀ = hodnoty naměřené na palubě).
Sleduj, jak γ roste s rychlostí. Při 0,6c je to jen 1,25, ale při 0,99c už přes 7.
Miony jsou částice, které vznikají vysoko v atmosféře (asi 10–15 km) a rozpadají se za pár mikrosekund. Ani rychlostí skoro c by bez dilatace stihly uletět jen několik set metrů. Přesto je na zemi měříme. Jejich „hodiny“ totiž jdou z našeho pohledu mnohokrát pomaleji.
A ještě jeden důsledek: hmotnost je forma energie, E = m · c². I malá hmotnost odpovídá obrovské energii – to se uvolňuje v jaderných reakcích.
Dilatace není vada hodin. Platí pro atomové hodiny, rozpad částic i srdeční tep. Posádka v raketě nic zvláštního nepozoruje – pomalost vidí jen pozorovatel, vůči kterému se pohybuje.
Družice GPS letí asi 14 000 km/h. Jejich hodiny se kvůli pohybu i slabší gravitaci rozcházejí s pozemskými o desítky mikrosekund za den. Bez výpočtu by navigace chybovala o kilometry. Tady se naučíš, jak relativistické efekty spočítat.
γ = 1 / √(1 − v²/c²). Vždy γ ≥ 1.| Jev | Vztah | Co znamená |
|---|---|---|
| dilatace času | Δt = γ · Δt₀ | pozorovatel naměří delší čas |
| kontrakce délky | l = l₀ / γ | pohybující se těleso je kratší |
| ekvivalence hmotnosti a energie | E = m · c² | hmotnost je forma energie |
Výpočet γ pro 0,6c si prohlédni na pravoúhlém trojúhelníku s přeponou 10: odvěsna 6 odpovídá v/c = 0,6, druhá odvěsna 8 je √(1 − 0,6²) · 10. Proto γ = 10/8 = 1,25.
Z γ je vidět, proč nic hmotného nedosáhne c: pro v → c jde γ do nekonečna a k dalšímu zrychlení by byla potřeba nekonečná energie.
γ ≥ 1, a pohybující se hodiny jdou pomaleji. Proto na nich uplyne méně (vlastní čas Δt₀) a pozorovatel naměří víc.
Důkazy: miony z kosmického záření doletí k povrchu jen díky dilataci času; atomové hodiny v letadlech a na družicích (GPS) potvrzují předpovědi.
γ = 1/√(1 − v²/c²), Δt = γΔt₀, l = l₀/γ, E = mc². Současnost je relativní, c nelze dosáhnout.