Proud vytváří magnetické pole. Napadlo to i obráceně: může magnet vyrobit proud? Michael Faraday to v roce 1831 dokázal – a tím otevřel cestu k elektrárnám. Téměř všechna elektřina v zásuvce vzniká právě tak.
Stejný jev používá indukční varná deska, bezdrátová nabíječka mobilu, transformátor i dynamo na kole.
Závěr: napětí vzniká jen při změně – ne podle toho, jak silný magnet je, ale jak rychle se pole v cívce mění. Víc závitů = větší napětí.
Pusť silný magnet do měděné trubky. Padá podivně pomalu! Měď magnetická není, ale v trubce se indukují proudy, které pád brzdí. To jsou vířivé proudy. Využívá je indukční varná deska (vířivé proudy ohřívají dno hrnce) a indukční brzdy vlaků.
Otoč karty a zkus si ke každé vzpomenout na jeden pokus nebo spotřebič.
I když měníš proud v samotné cívce, mění se její vlastní magnetické pole – a v ní samé se indukuje napětí, které změně brání. Po zapnutí proud roste pomalu, při vypnutí přeskočí jiskra. Jak silně to cívka dělá, udává indukčnost L (jednotka henry, H).
Ve vzorcích: tok Φ = B · S (pole kolmo na plochu S), indukované napětí Uᵢ = −N · ΔΦ / Δt (minus = Lenzův zákon), u vlastní indukce Uᵢ = −L · ΔI / Δt a energie cívky E = ½ · L · I².
Proto se v elektrárně generátor musí točit – otáčením se tok neustále mění.
Kolik voltů dá generátor? Jakou energii uchová cívka? Jak velkou jiskru vyrobí zapalovací cívka v autě? Elektromagnetickou indukci umíme přesně spočítat – tady jsou vzorce a jejich smysl.
Φ = B · S · cos α – „kolik pole prochází plochou S“. α je úhel mezi indukčními čarami a kolmicí k ploše (kolmo k ploše: cos 0° = 1). Jednotka weber: 1 Wb = 1 T·m².Φ = L · I. Jednotka henry (H). Velká u cívek s mnoha závity a železným jádrem.Uᵢ = −N · ΔΦ / Δt. N je počet závitů, ΔΦ změna toku, Δt doba změny. Minus vyjadřuje Lenzův zákon – indukované napětí působí proti změně.
Indukované napětí je tím větší, čím rychleji se tok mění. Graf ukazuje stejnou změnu toku 0,01 Wb na 100 závitech za různou dobu.
Změna vlastního proudu cívky indukuje napětí: Uᵢ = −L · ΔI / Δt. Energie magnetického pole cívky: E = ½ · L · I².
V masivním kovu v proměnném poli vznikají vířivé (Foucaultovy) proudy. Užitečné: indukční varná deska, indukční brzdy. Škodlivé: ohřívají jádra transformátorů – proto se jádra skládají z tenkých izolovaných plechů.
Když se tok nemění, je napětí nulové, ať je tok jakkoli velký. Rozhoduje jen to, o kolik se změní a za jak dlouho.
Φ = BS cos α (Wb), Uᵢ = −N·ΔΦ/Δt, Uᵢ = −L·ΔI/Δt, E = ½LI². Minus = Lenzův zákon.