📖 České národní obrození

Fáze a osobnosti

O čem to je

Kolem roku 1780 mluvili česky hlavně venkované a chudší lidé ve městech. Úřady, školy, divadla a „lepší společnost“ používaly němčinu. Hrozilo, že čeština za pár generací zanikne.

Za necelé století ale měli Češi vlastní vědu, literaturu, noviny, muzeum, divadlo i politický program. Tomuto procesu říkáme národní obrození. Bez něj bys dnes možná mluvil německy.

Nové pojmy

NárodVelká skupina lidí, kteří se cítí patřit k sobě – hlavně díky společnému jazyku, dějinám a kultuře.
GermanizaceŠíření němčiny na úkor jiných jazyků.Josef II. zavedl němčinu jako jednotný úřední jazyk (1784).
Národní obrozeníHnutí asi od 70.–80. let 18. století do poloviny 19. století, které „probudilo“ český národ: obnovilo spisovnou češtinu, vytvořilo českou kulturu a nakonec politiku.
Obrozenec (buditel)Vzdělanec, který se o obrození zasloužil – psal, učil, zakládal spolky.

Proč obrození začalo

  • Osvícenství – zájem o vědu, a tedy i o jazyk a dějiny.
  • Romantismus – obdiv k lidu, jeho písním a pohádkám.
  • Germanizace Josefa II. vyvolala touhu jazyk bránit.
  • Zrušení nevolnictví (1781) – venkované mohli odejít do měst a studovat → vzniká česká měšťanská vrstva.

Tři fáze

FázeCílOsobnosti
obranná (do asi 1805)obhajoba a výzkum jazykaDobrovský, Pelcl
ofenzivní (do asi 1830)čeština pro vědu a uměníJungmann, Palacký, Šafařík, Kollár
vrcholná / politická (do 1848)politický programHavlíček, Palacký, Tyl

Otoč kartičky a přiřaď obrozence k dílu:

  • Josef Dobrovský – Zevrubná mluvnice jazyka českého (psal německy)
  • Josef Jungmann – Slovník česko-německý (5 dílů)
  • František Palacký – Dějiny národu českého
  • Pavel Josef Šafařík – Slovanské starožitnosti
  • Ján Kollár – Slávy dcera (básně)
  • Karel Havlíček Borovský – novinář, Národní noviny (1848)
Proč Dobrovský psal o češtině německy a latinsky?
Psal pro vědce, a jazykem vědy byla němčina a latina. Navíc nevěřil, že se čeština stane jazykem vědy. Proto patří do první, obranné fáze: jazyk zkoumal a „zachraňoval“, ale nerozvíjel.
Proč byl Jungmannův slovník tak důležitý?
Shromáždil přes 120 000 slov, část z nich převzal ze starých textů a jiných slovanských jazyků nebo nově vytvořil. Tím ukázal, že česky lze psát o čemkoli – i o vědě. To je cíl druhé, ofenzivní fáze.
✗Dobrovský věřil, že čeština bude jazykem vědy, proto psal česky.
✓Dobrovský byl skeptický a psal hlavně německy a latinsky.

Češtinu vědecky popsal, ale o její budoucnosti pochyboval. Ofenzivu za češtinu vedla až Jungmannova generace.

Obrození: jazykový program (Dobrovský) → kulturní (Jungmann, Palacký, Šafařík, Kollár) → politický (Havlíček, Palacký).

Instituce

O čem to je

Když jdeš po Václavském náměstí k Národnímu muzeu nebo na nábřeží k Národnímu divadlu, díváš se na pomníky národního obrození. Obrozenci věděli, že jednotlivci nestačí – národ potřebuje instituce, které přetrvají.

Projdeme instituce a díla obrození v pořadí, jak vznikaly, i jeden slavný podvod.

Nové pojmy

Národní obrozeníHnutí (asi 1780–1848 a dál), které obnovilo spisovnou češtinu a vytvořilo českou kulturu a politiku v době, kdy v Čechách převládala němčina.
InstituceTrvalá organizace, která slouží nějakému účelu a přežije své zakladatele.Muzeum, spolek, divadlo, nakladatelství.
SpolekDobrovolné sdružení lidí se společným cílem.Tělocvičný spolek Sokol.
PadělekVěc vydávaná za pravou, i když je falešná.

Instituce krok za krokem

1818 – Národní muzeum; založení podpořil hrabě Kašpar Šternberk.
1831 – Matice česká – fond, který vydával české knihy (např. Jungmannův slovník).
1836 – Palacký vydal 1. díl Dějin (nejdřív německy, česká verze Dějiny národu českého od 1848).
1862 – Sokol (Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner) – tělocvik i výchova k národnímu cítění.
1868 – položen základní kámen Národního divadla.
1881 – ND otevřeno, ale za dva měsíce vyhořelo. Národ hned uspořádal novou sbírku a 1883 bylo divadlo otevřeno znovu.

Nápis nad oponou ND zní „Národ sobě“: divadlo zaplatili lidé ze svých sbírek, ne panovník.

  • 1818 Národní muzeum
  • 1831 Matice česká
  • 1836 Palacký – Dějiny (1. díl něm.)
  • 1862 Sokol
  • 1868 základní kámen ND
  • 1881 otevření ND

Roztřiď: je to instituce, nebo dílo (kniha)?

Rukopisy

V letech 1817–1818 „objevil“ Václav Hanka Rukopis královédvorský a zelenohorský – údajně prastaré české básně. Měly dokázat, že Češi měli bohatou literaturu dřív než Němci. V 80. letech 19. století Jan Gebauer, T. G. Masaryk a další prokázali, že jde o padělky.

Proč obrozenci zakládali instituce, a nestačilo jen psát knihy?
Kniha vyjde jednou, instituce funguje trvale: muzeum sbírá a chrání památky, Matice vydává knihy roky, Sokol vychovává další generace. Instituce udržely národní život i po smrti zakladatelů.
Proč se Rukopisům dlouho věřilo?
Lidé chtěli, aby byly pravé – posilovaly národní hrdost. Kdo o nich pochyboval, byl považován za nepřítele národa. Až vědecký rozbor jazyka a písma ukázal, že jsou podvrh.
✗Národní divadlo bylo otevřeno roku 1868.
✓Roku 1868 byl položen základní kámen; otevřeno bylo 1881 a po požáru znovu 1883.

Stavba trvala roky. Data 1868, 1881 a 1883 si nepleť.

Národní muzeum 1818, Matice česká 1831, Sokol 1862, ND (kámen 1868, otevření 1881, po požáru 1883) – „Národ sobě“. Rukopisy byly padělky.
🏭Průmyslová revoluce a nové ideologie🔥Revoluce 1848–1849 a vývoj do 1867